Pohádkový svět v Zahradě Kladenského zámku uchvátil nejen děti, ale také starší návštěvníky. V těchto dnech už je minulostí. Autorem jedné z nejkrásnějších vánočních výzdob v historii města byl Jozef Hugo Čačko, šéf výroby Městského divadla Kladno. V rozhovoru pro Vaše Kladno se za svým dílem ohlíží.

Máte zpětnou vazbu, ohlasy běžných návštěvníků, na váš pohádkový svět v zahradě?
Samozřejmě, bylo jich několik. Asi nejemotivnější byl zážitek mé kolegyně z divadla, která mi za instalaci poděkovala. Se slzami v očích mi řekla, že jsem ji vrátil do dětských časů. Byla skutečně šťastná, že si zahradu prošla. To jsou momenty, pro které stojí za to dělat tuhle práci. I v této nelehké době se v ní dá nalézt smysl. Zahradu jsem si v prosinci několikrát prošel a vždy jsem tam potkal děti ze školky nebo maminky s dětmi a to nadšení, ten výskot, to je prostě čirá radost, která se nedá zaměnit za jinou emoci. 

Jaké poznatky, poučení, jste z téhle akce získal sám pro sebe?
Nejdůležitější je definice. Pak konkretizace představ, a pak jasná pravidla realizace. Také mě potěšil fakt, že i po několika týdnech měla instalace stále krásnou fazónu a působila velkolepě, z mnoha stran byla slyšet nejistota ohledně obalených oblouků nebo stromů, ale i v den bourání instalace bylo vše na svých místech. Největším poznatkem byl ale fakt, že na bourání takové instalace je vás třeba víc než pět.

Kde skončily jednotlivé kusy Pohádky po demontáži?
Vyrobené atypické díly z jeklů jako jsou oblouky, nástavec na bonbon či veškerá světla jsme zabalili a uložili ve skladu, který patří městu. Věřím, že nakoupené osvětlení bude dělat radost i v příštích letech. Dobře si uvědomujeme, že za světla byla utracena nemalá částka. Věříme ale, že to byla dlouhodobá investice do vánočního osvětlení města. Co se týče předmětů, jako jsou houpací koně, vůz, nebo truhlice, ty se vrátily do skladu kulis. Z látek a mašlí byly vybrané ty, které čas a počasí nezničily natolik, aby nešly znovu využít. Opravdu jsme se snažili nevyhazovat a neplýtvat. 

V současné době divadla nehrají a ještě nějaký čas hrát nebudou. Na čem se i přesto v kladenském divadle podílíte?
Divadlo jako veřejná instituce stojí a není jí dovoleno bavit a vzdělávat. Divadlo jako subjekt ale nestojí ani náhodou. Před týdnem jsme přijali do výroby novou inscenaci, na které se již teď intenzivně pracuje. V krejčovnách využíváme času a snažíme se vyrábět i pro jiná divadla, a tím pomoct i dalším uměleckým sektorům, které třeba krejčovny nemají. Pravidelně také vyrábíme roušky, budeme v blízké budoucnosti spolupracovat i se seniorským domovem Františka Kloze, pro který budeme šít a pomůžeme tím provozu. V dílnách neustále pracujeme na opravách a výrobě štendrů pro garderobiérky. Divadlo prošlo malováním a stěhováním místností, dělali jsme velký úklid a stěhovali sklad rekvizit, tak aby byl ještě přehlednější pro nové výtvarníky pracující na nových inscenacích. Snažíme se jet na sto deset procent, abychom byli plně připraveni, až budeme moci přivítat naše fanoušky a diváky opět v hledišti Městského divadla Kladno. Mějte dobrou karmu, přátelé!  

Jan Murárik

hhugo
Kladenské divadlo má své silné koně...