Vaše Kladno zve na novou premiéru

Městské divadlo Kladno uvede tuto sobotu (10. 2.) další ze svých mnoha premiér, tentokrát s názvem Neúplní v režii Jiřího Š. Hájka. Ten Vašemu Kladnu poskytl exkluzivní rozhovor v podání dramaturgyně divadla Kristýny Čepkové.

Představ nám Neúplné…
Jde o spojení světa potřebných se světem těch, kteří umí ty potřebné využít pro své zájmy. Zkrátka: Když se nedaří mafiánům propašovat drogy do Makedonie a potkají se s postiženými, kteří právě zkoušejí Romea a Julii a shodou okolností míří právě na festival do Makedonie, ale ejhle, peněz se nedostává… A v obou světech je mladý muž a mladá dívka. A všem něco schází - všichni jsou tak trochu neúplní. No, a pak je to především komedie… sněhobílá komedie.

Je to tvá třetí režie, nepočítáme-li scénická čtení a další divadelní akce, v městském divadle. Mají tvé kladenské inscenace něco společného, nějaký shodný rys?
To asi neumím úplně posoudit. Každá inscenace je dost jiná, Ale myslím, že rozpoznatelnost ve výstavbě situací určitě bude. Myslím, že i můj smysl pro humor je dost specifická disciplína, která se v inscenacích odráží. Dospěl jsem navíc k jednomu malému podpisu, týká se písně My Way, kterou v Neúplných použiji již po čtvrté. Šla by nahradit jinou, ale já se rozhodl pro "podpis".

Jaké to je být režisérem v divadle, kde jsi zároveň angažován jako herec?
Vzhledem k tomu, že jsem takto fungoval v BuranTeatru skoro deset let, není to pro mě nic nového. Doba, kdy jsem někoho potřeboval přesvědčovat o svých schopnostech, je pryč a teď se jen snažím poctivě a s energií vést herce. Výstavba situací a postav je pro mě alfa a omega a jsem přesvědčený, že když režisér opravdu ví, co chce a umí to předat, není třeba o něm pochybovat. Věřím, že je to můj případ...

Co si myslíš o fenoménu takzvaného režijního rukopisu? 
Myslím, že na něm není nic špatného. Mít nějaký rukopis ovšem neznamená, že musí být každá má inscenace stejná. Ale jistá rozpoznatelnost je fajn. 

Pokud je to možné, zkus stručně definovat „divadlo podle Hájka“. Jaké divadlo máš rád?
Mám rád divadlo situační, „herecké“ (ačkoliv je to problematické označení - ale modří už vědí), odvážné a lehce "ujeté". Mám rád divadlo, které chce něco říct. Nemusí to být vždy hluboká myšlenka, může to být jen imprese, pocit, radost ze žánru… ale hlavně něco! No a pak...bez humoru by to nešlo. A může jít lehce i za hranu… což?

Kristýna Čepková