Se svým Orchestrem získal muzikant Tomáš Kočko dvakrát cenu Anděla za album roku. Když se tenhle Moravák už objeví v Kladně, tak jde hrát do Dundee Jamu, který si oblíbil. A o nadcházejícím KladFestu (14. – 15. září) přijedou s Orchestrem hudebně poblahopřát klubu k jeho dvacetinám.

Co se vám okamžitě vybaví, když se řekne Kladno? 
To je to město! Kde se každoročně vmáčkneme do Dundee Jamu a hraje se, zpívá a v rámci možností aj tancuje! Paráda!

Na co se můžou návštěvníci vašeho koncertu těšit, co všechno zahrajete, co pro ně máte nachystáno? 
Nemůžeme nezahrát zbojné písně lidu moravského - pod nohy aj do srdce - a samozřejmě muziku z naší aktuální řadové desky VELESU protkané pohanskou tématikou. 

Jak vnímáte letošní festivalové léto, vystupujete pravidelně na open air festivalech?
Léto bylo opravdu horké! Letos poprvé jsem zažil pocit, že to nedám. V 17.00 hod. před Goranem Bregovićem, v nepředstavitelné výhni, 90 minut, čůrky potu po celém těle, infarktový stav. Zkoušel jsem jet jen na půl plynu, ale to prostě nejde!  Věděl jsem, že jsem pod tónem, ale bránice mě nechtěla poslouchat, hlavou letí změť myšlenek o předčasném ukončení, zároveň si nadávám do srabů a máček a do toho zpívám text písně a snažím se správnými akordy ji harmonicky doprovodit na kytaru. Dole pod jevištěm už byly připraveny dvě zdravotnice, bo předkolapsový stav byl už zjevný. Nakonec jsme dohráli až do konce…Tohle už nechci zažít. No, a pak odjedu do Beskyd na chalupu, pookřeju a jedu se škvařit zase. Ještě, že máme ty Beskydy a tu chalupu!

Jan Murárik

Foto: Klub Na Rampě