Každý týden se na našich stránkách potkáváte s Barborou Liškovou, kladenskou fejetonistkou a glosátorkou, která exkluzivně pro Vaše Kladno píše svoje úvahy pod názvem Bářiny "Liškoviny".

Když vaří chlap

To, že je mezi ženami a muži opravdu diametrální rozdíl, bylo řečeno už několikrát. Každé pohlaví přemýšlí totiž opravdu úplně jinak. A tak, zatímco muž vyhodnotí odpověď na zcela jasnou otázku během sekundy, ženské chromozomy se mezi sebou dohadují a ještě dlouho poté. A právě v kuchyni se tato pohlavní rozdílnost ukazuje naprosto, ale naprosto dokonale.

Takže pěkně popořádku. 

V kuchyni se odjakživa pohybuje žena. Už od samého pravěku. Muž loví, žena hlídá oheň a následný mužův úlovek zpracovává. V moderní společnosti už se žena chopila i lovu. Jen se z lesů přesunula mezi regály. Sama si tedy uloví, sama si zpracuje a muž pak následně přichází a bez většího ocenění pokrm zhltne. Nejprve tedy pronese něco o přehnané horkosti jídla, dosolí, dopepří a teprve pak se chopí příboru. Občas jídlo jen tak mimoděk pochválí, poděkuje a následně se věnuje dál něčemu svému. Žádné divadlo kolem. 

Oproti tomu je vaření muže doslova obřadem. V kuchyni se pohybuje už ze zásady jinak, než žena. Dělá totiž věci po svém a lépe. Suroviny, které si nakoupí, mají naprosto exkluzivní entrée a jsou popisovány jako naprostá špička na trhu. Lovil je totiž muž. Samotný pokrm je už ze zásady originální, jelikož mužská představivost a fantazie je v kuchyni mnohem rozmanitější. Ovšem vyvrcholení celé té kulinářské show začíná u stolu. Jídlo se totiž nesmí jen tak sníst – musí se opěvovat. Každý malý komponent má svůj kuchyňský příběh. A je úplně jedno, jestli se jedná o hovězí steak nebo špagety s kečupem. To co právě jíte, je mimořádnost. Vařil to totiž muž.

Ano, je v tom samozřejmě lehká nadsázka. Troufám si ale tvrdit, že ne zase tak velká. Ostatně muži umí hodně mluvit o všem, co obvykle nedělají. A pokud v tom mohou ukázat své kvality a být nedej bože o trochu lepší než ženy, mluví o tom dvojnásob. 

A právě teď nastává období, kdy budeme muset opravdu muže chválit. Ve vzduchu je totiž léto. Čas grilování. A já neznám nic, co by muž dělal v létě radši, než stál u rozžhaveného grilu a obracel kus masa. Má v tu chvíli totiž všechno co potřebuje – obdiv, důležitost, starost o pár hladových krků a pocit, že to dělá úplně nejlíp ze všech. 

Tak jim to neberme. Vždyť s tím grilem to opravdu zatraceně umí!