Kubův fejeton. Vzácný sníh

Zima...Také si při vyslovení tohoto slova představujete bílé stromy a zasněženou krajinu jako z Ladových obrázků? Realita je ale, bohužel, jiná.

Sníh ubývá, příroda se mění. Podobné informace slýcháváme čím dál častěji. Podle různých průzkumů sněhu opravdu ubývá, za kvalitní lyžovačkou musíme na hory. V nižších polohách je sníh spíše vzácností. Já nepotřebuji informace z průzkumů. Mně stačí zapátrat v paměti a vrátit se do dětství. Vyrůstal jsem ve Svinařově, v malé vesnici nedaleko Kladna.  V zimě jsme celé dny trávili na kopci a domů se vraceli až za tmy a úplně zmrzlí. Když jsme nesjížděli kopec, tak jsme pro změnu zápolili na ledě na místní požární nádrži. Ano, na ledě. Byla to totiž doba, kdy rybníky běžně zamrzaly. V zimě byla zima. A sníh.
Jsem rád, že jsem tuto dobu zažil. Mám proto spoustu krásných vzpomínek, třeba na vyražené zuby ze sáňkování nebo naražená žebra z hokeje. Dokonce jsme stavěli sněhuláky. To dnešní omladina nezná. Ovšem, stály by vůbec děti o takovou zábavu? Na kopcích totiž není wi-fi a na sáňkách se mobily špatně ovládají...

Jakub Beznoska