Pandemie koronaviru u nás nabírá na síle. I když se z Číny konečně podařilo zajistit několik stovek tun zdravotnického materiálu a ochranných pomůcek, na pokrytí poptávky to ani zdaleka nestačí. Roušky pořád zoufale chybí. Všude. A tak si šikovní Češi poradili po svém - zasedli k šicím strojům.

 Zlaté české ručičky. Toto pořekadlo provází náš národ od nepaměti. A potvrdilo se to i teď, kdy zažíváme jednu z nejhorších krizí v novodobých dějinách. Boj proti šíření koronaviru je těžký a dlouhý. A bez ochranných pomůcek prakticky předem prohraný. Jelikož je obrovský problém ochranné pomůcky sehnat, nezbývá, než si je vyrobit.
Lidé nelení, vytahují ze skříní a sklepů své šicí stroje a s velikým nasazením se pouštějí do šití roušek. Pro své blízké, pro nemocnice, dětské domovy, domovy seniorů, pro prodavačky... Roušky najdou uplatnění naprosto všude. Šijí jednotlivci i celé skupiny, vznikají všelijaké spolky... Ruku k dílu přidávají profesionálové, vietnamská komunita, známé osobnosti i úplní začátečníci. I náš obývák se proměnil v šicí dílnu, kde vznikají desítky roušek. Ovšem za strojem nesedím já, nýbrž moje šikovná přítelkyně. Lidé se v nouzi opět dokázali semknout a táhnout za jeden provaz. Touha pomoct je ohromná, solidarita překvapující. 
Bohužel ale, i v době nouze se najdou podvodníci nebo spíše hyeny, které se neštítí zneužít strachu lidí. Na sociálních sítích tyto hyeny prodávají roušky a další ochranné pomůcky za nehorázné peníze. Často to jsou překupníci, kteří tyto roušky ani sami nevyrobí. Asi se dá pochopit, pokud si švadlena řekne o drobný peníz, který ji pokryje nákup materiálu. Ovšem pokud někdo chce za roušky sumu v řádech stokorun, je to hyenismus. Naštěstí tito podvodníčci postupně mizí a naopak přibývají ti, kteří chtějí opravdu pomoci. A takových lidí si nesmírně vážím. Boj proti koronaviru bude ještě dlouhý, ale pokud mezi námi budou tyto dobré duše a pokud i nadále potáhneme za jeden provaz, tak tento boj vyhrajeme.

Jakub Beznoska