Martin Stloukal je momentálně zřejmě nejznámější český hokejový trenér. Za vše může uniklá nahrávka, ve které se ostře vyjadřuje ke svým svěřencům.

Těmi svěřenci, kteří vyslechli Stloukalův celkem drsný slovník, jsou dorostenci Techniky Brno. Tedy už ne děti, nýbrž puberťáci, kterým je podobné vyjadřování velmi blízké. Trenér důrazně vysvětluje svým ovečkám, že jejich fyzická kondice není úplně nejlepší. Hokejista bez fyzičky není hokejista. Proto se nelze divit Stloukalově náladě i zvoleným slovům. Obsah monologu je naprosto správný, v tom s trenérem souhlasí většina odborníků i rádoby odborníků. Někomu ovšem vadila forma, jakou svoje myšlenky puberťákům prezentoval. Některá slova byla tvrdá, některá snad i trochu za hranou. Ale myslet si, že podobnou mluvu dnešní mládež nezná a nepoužívá, by bylo naivní. Proto mě trenérův proslov nevadil, ani mne nepohoršil. Nevadí mi ani použité vulgarismy nebo tón hlasu.
Protože v tomto případě nejsme ve školce na pískovišti,  nýbrž na hokejovém tréninku dorostu. Zvýšit hlas a ve správný moment použít nějaké to jadrné slůvko je občas potřeba. Puberťáci této formě sdělení prostě rozumí nejlíp. Ač se to třeba někomu nelíbí, hokej je tvrdý, kontaktní sport plný emocí, kde se sprostá slova jednoduše vyskytují. Pokud toto snad nějakému mladému sportovci vadí, těžko se v kolektivním sportu prosadí, protože i psychická odolnost je velice důležitá. Celá kauza je nafouknutá bublina. Podobných proslovů mají trenéři po republice denně desítky. Nikdo je neřeší, nikdo si nestěžuje, nikdo za to trenéry nelynčuje. Protože co se řekne v kabině, má taky v kabině zůstat. 

Jakub Beznoska