Bářiny "Liškoviny". Prodloužený víkend

Každou sobotu se na našich stránkách potkáváte s Barborou Liškovou (23), fejetonistkou, glosátorkou a přítelkyní hokejisty Davida Růžičky, která exkluzivně pro Vaše Kladno píše svoje úvahy pod názvem Bářiny "Liškoviny".

Barbora na Metropolitní univerzitě Praha studuje média, předtím absolvovala tvůrčí psaní na Literární akademii. V Kladně maturovala na Sportovním gymnáziu.

- red -

Prodloužený víkend

Jen málokdy jsme v práci tak odpočatí, jako právě teď. Jen málokdy máme doma hotové všechny povinnosti a stres házíme daleko za sebe. Ale proč zrovna teď? Odpověď je docela jednoduchá. Protože máme kromě toho neuvěřitelně krátkého víkendu o jeden den více. A jak je to hned znát, že?

Už v dětství, kdy jsem začala vnímat školu jako „ústav, kam se mi nechce“ a vstávání jako „část dne, která by se měla přeskakovat“, jsem začala filozofovat na téma rozložení týdne. Připadalo mi hrozně nespravedlivé, že zatímco je všedních dnů plných starostí a otravných budíků celkem pět, chudák víkend se musí spokojit jen se čtyřiceti osmi hodinami. A to je prostě hrozně málo. 

Nehledě na to, že ona nevyrovnanost obou částí týdne vede k tomu, že se víkend, který má být původně k relaxaci a nabrání sil na další pracovní dny, stává jen jakousi honbou za stihnutím všeho, co se nám stihnout nepodařilo, tedy jen jakousi nástavbou běžného týdne. Takže na odpočinek pak zbývá jen nedělní večer (pokud vůbec), který stejně strávíme s diářem v ruce, abychom zjistili, co nás od pondělí do pátku čeká a nemine. Je to prostě začarovaný kruh. 

A právě z toho důvodu razím teorii, že by se měl celý harmonogram týdne změnit. Okamžitě. Mělo by se ubrat pracovních dnů a přidat jeden den volna. Přesně tak, jak je tomu teď v období pondělních svátků. Lidé by byly šťastnější, odpočatější, v mnohem menším stresu. Nehledě na to, že by to jistě prospělo i mezilidským vztahům. No posuďte sami, necítíte se teď již druhý týden lépe? 

Hlavně mi tu teď, prosím, nikdo neříkejte nic o ekonomice. Však ono by se to nějak udělalo. Ostatně každý den se nestačím divit, co všechno je v našem státě možné. A věřím, že stejně záhadně, jako se mnohdy ztrácí peníze, mohl by se někam ztratit i pátý pracovní den. Hm?