Bářiny "Liškoviny". Loučení se svobodou

Každou sobotu se na našich stránkách potkáváte s Barborou Liškovou (23), fejetonistkou, glosátorkou a přítelkyní hokejisty Davida Růžičky, která exkluzivně pro Vaše Kladno píše svoje úvahy pod názvem Bářiny "Liškoviny".

Barbora na Metropolitní univerzitě Praha studuje média, předtím absolvovala tvůrčí psaní na Literární akademii. V Kladně maturovala na Sportovním gymnáziu.

- red -

liska

Loučení se svobodou

Nevím, kdy a jak se stalo, že se z pozvánek na narozeninové oslavy sladkých šestnáctin a kulatých dvacetin stala pozvání na svatební obřady. Kdy jsem překročila tu pomyslnou hranici, která odděluje tyto dva světy. Kdy?

Někdy je zvláštní, jak svět rychle plyne. Jak život rychle plyne. Člověk se mnohdy ani nenaděje, jen roztáhne dlaň a pomalu sleduje, jak se mu čas obtáčí kolem prstů jako neviditelné prstýnky. A to tak dlouho, dokud se nestanou skutečnými.

Kdyby mi před dvěma roky někdo řekl, že uplynou jen dvě studené zimy, jedno horké léto a my se sejdeme, abychom se rozloučily s rozplývající se svobodou jedné z nás, asi bych tomu nevěřila. Očividně bych se ale mýlila.

Někdo by možná mohl namítat, že ono loučení se svobodou je zase jen nějaký výmysl moderní doby, který se sem k nám dostal po vzoru amerických romantických filmů. Z velké části je to určitě pravda. Ještě před pár lety se dva lidé prostě a jednoduše vzali, bez povyku, ročních příprav, velkých plánů a představ a hlavně bez obřadních rozluček. Ale stejně jako se od té doby stal dotykový telefon součástí každé kapsy, vyvinul se také celý svatební obřad. A také všechno kolem něj. Je tisíc, snad i milion možností, jak svatbu pojmout. Jak ji vymyslet, aby se pro novomanžele stala jedinečnou a nezapomenutelnou. A loučení se svobodou se k tomu prostě nějak „přifařilo“.

Na druhou stranu, tenhle novodobý zvyk není vlastně vůbec špatný. Dovoluje nevěstě i ženichovi na chvíli zapomenout na všechny starosti spojené se svatbou a prostě a jednoduše oslavit poslední dny se „svobodným životním statusem“. Strávit příjemné chvíle s nejlepšími přáteli, smát se tak, až potečou slzy a tváře i břicho budou bolet, užít si zkrátka večer, který je jen nevěsty a ženicha. I když každého zvlášť. Protože pak už to bude jen a jen společně!