Každý týden se na našich stránkách potkáváte s Barborou Liškovou, kladenskou fejetonistkou a glosátorkou, která exkluzivně pro Vaše Kladno píše svoje úvahy pod názvem Bářiny "Liškoviny".

liska

Duševní zdraví

Ve středu desátého října se celosvětově připomínala jedna nesmírně důležitá věc. Něco, co stále všichni trochu podceňujeme, něco, o čem se stydíme mluvit na veřejnosti. Přitom je zdraví naší duše tím nejzákladnějším stavebním kamenem spokojeného života.

Současná doba (a vlastně asi i všechny doby předchozí) se soustředí především na zdraví těla. Těla jako naší schránky. A tak cvičíme, abychom měli sílu a vytrvalost, jíme kvalitní výrobky, abychom měli dostatek všech živin a cítili se dobře. Mažeme na sebe drahé krémy, aby nám pokožka zářila, dbáme na krásné zdravé zuby a pěstíme si silné vlasy. 

Podotýkám, že to vše je v naprostém pořádku. Tělo si naši péči rozhodně zaslouží, vždyť si vzpomeňme, kolik toho pro nás každý den dělá. Kolik pokynů vykoná, abychom dokázali všechno, co nás napadne. Ano, máme mu co vracet.

V celé té péči se však mnohdy zapomínáme starat o tu malou nehmotnou věc, která je uvnitř každého z nás. O duši. Péče o ní je totiž podstatně složitější. Vyžaduje starost, laskavost, víru a čas. Spousta z nás se o ni však nejen zapomíná starat, ale především se o ni stydí postarat tehdy, když přestane být v pořádku.

Pokud se ráno probudíme s horečkou, bolí nás každý kloub v těle a v hlavě nám přistává vrtulník, velice pravděpodobně sebereme veškerou sílu a půjdeme k lékaři. Co však uděláme, když budeme každý večer žíznit po kapce alkoholu, zmírat pocitem absolutní prázdnoty, když se budeme vidět v zrcadle o dvacet kilogramů těžší, nebo budeme prostě jen příliš často bezdůvodně brečet, přemýšlet stále dokola o problémech a obavách? Co uděláme? Kolik z nás najde odvahu a někomu se svěří? Kolika z nás dojde, že tentokrát stoná naše duše a potřebuje zrovna tak pomoci? A kolik z nás si uvědomí, že je to naprosto v pořádku? Že postarat se o své duševní zdraví není žádná ostuda, ale naopak krok kupředu. Protože jakmile nám tohle dojde, už jsme se začali léčit.

Říká se, že ve zdravém těle, zdravý duch. S tím určitě souhlasím. Zdraví jde většinou ruku v ruce a spokojenost člověka se dost často odráží právě na jeho těle. Přesto bych však tohle „přísloví“ trochu upravila. Protože je to nejprve zdravý duch, kdo se postará o zdravé tělo. Můžeme totiž vypadat jako řečtí bozi a přitom se trápit ve vlastní hlavě. Pokud však budeme spokojeni a zdrávi uvnitř sebe samotných, všechno ostatní se dostaví tak nějak automaticky.