V těchto dnech spočítáte kolik projde lidi hlavní třídou za minutu na prstech jedné ruky. Přesto na hlavní třídě restaurace v době karantény nejsou zavřené. Z „okénka“ například prodává jídlo v krabičkách provozovatel Starého Kladna Emil Chejn.

Drží vás „okénko“ při životě?
Držíme se zuby nehty při životě. Prodáváme o osmdesát procent méně jídel. Co nyní prodáme, jde na mzdy personálu a nákup surovin.

S nájmem vám majitel domu vyšel vstříc?
Na tuhle debatu se teprve chystáme. Doufám, že prvního dubna vláda restaurace otevře veřejnosti. Když ne, pak nevím, jak dlouho s prodejem z okénka udržím náš provoz. Otázka také je, jak se zachovají zákazníci. Jestli vezmou restaurace útokem, protože už je nebaví jíst jen jídlo doma. Anebo mají po těch panických náletech na obchody doma jídla tolik, že ho budou ještě dlouho jíst. Do restaurací se jim nebude chtít, dokud nespotřebují zásoby. 

Změnil byste práci, kdyby už nešlo dál finančně dotovat restauraci?
Neměnil bych. Zůstanu v branži.

Jak to podle vás bude ve vaší branži vypadat, až se po dlouhé době vše vrátí k normálnímu životu?
Na trhu se objeví přebytek kuchařů. Tak, jako třeba loni v prosinci nebyli volní dobří kuchaři, tak jich bude najednou dost.

Čím bude po otevření plného provozu pro zákazníky Staré Kladno zajímavé?
Díky velké zahrádce si u nás, po současných stresech, kdy nikam nesmějí, posedí a psychicky odpočinou.

Jan Murárik