Kdysi působily v kladenské kultuře, ale mnozí je známe jako sympatické dámy, co mají vedle hlavní třídy trafiku. Tu v současné době provozuje soukromá společnost s působením po celém Česku. Ovšem Zdeňka s Jindrou v ní zůstaly.

Neměly jste si ponechat vlastní trafiku?
Z: Ne. Vzhledem k našemu věku, kdy nám táhne sedmdesátka, bychom to už asi nezvládaly.
J: V žádném případě už ne. To není jen o tom, otevřít ráno a večer zavřít. Každý den jsme jedna anebo druhá byly za volantem, vozily jsme zboží, po večerech dělaly objednávky. Dělají za nás objednávky, zboží nám dovezou. Pod společností jsme bez starostí.

Trafiky mohly zůstat otevřené od počátku vládních mezení. Je znát na tržbách, že lidé nemají obvyklou volnost?
Z: Je. Lidi moc venku nechodí. Nejvíc chodí naši stálí zákazníci. Chodí tak o třetinu méně zákazníků.
J: Hodně je na tržbách znát, že jsou zavřené školy. Studenti zákazníci zmizeli a s nimi hlavně tržba z cigaret.

Je pro vaši provozovnu významné, že funguje také jako „zásilkovna“?
Z: Zlaplať pánbůh za ni. Zákazníci jsou na nás zvyklí a rádi si k nám zboží nechávají posílat.
J: Je toho tolik, že když jsem si k nám chtěla naposled něco poslat, tak mně oznámili, že je provozovna plná, že si zboží musím vyzvednout jinde…

Obáváte se o práci?
J: Zatím, ne.
Z: Když nás firma nebude chtít, tak s tím nic neuděláme. Ale zatím jsou snad s námi spokojení (usmívá se).

Jan Murárik