Veřejnost v poslední době poznala 56letého docenta a jaderného fyzika Vojtěcha Petráčka, rektora ČVUT, jako hojně citovaného odborníka. Jeho názory vyvažovaly prohlášení politiků.

Srdce mnohých Čechů jste si získal tím, že jste si na hlavu natáhl vámi vlastnoručně vyrobený funkční respirátor z PET lahve. Mělo to i nějaký symbolický význam?Nezůstalo to jen u zcela funkčního prototypu, který mám teď u sebe doma. Kontaktovalo mne v té době mnoho lidí, že si stejnou masku hravě udělali, někteří si přidělali i filtry.  Mnozí psali, že s tím jezdili i metrem a cítili se bezpečně. Ten prototyp byl zkrátka takový symbol, že se umíme bránit, že – jak někteří říkají – „české zlaté ručičky“ stále umí improvizovat, či že se k problému umíme z pohledu současné vědy postavit čelem. V podstatě jsme to zamýšleli tak, aby vše, co je standardně po ruce doma, mohlo být použito. Připomíná to tu situaci z Apolla 13, kdy technici na zemi museli násilně propojit řadu nekompaktních předmětů a návod poslat kosmonautům, aby se v pořádku po havárii mohli vrátit na Zem. Schopnost české improvizace se v této době projevila stoprocentně.

Jsou ti, kteří mají nasazenu roušku, chránění před viry v okolí?
Roušky mají význam ve smyslu kolektivní ochrany – chci chránit vás, vezmu si roušku a obráceně. Protože směrem ven, na kapénky, které nesou virus, má účinnost 99 %, směrem dovnitř je to 10 až 15 %. Ovšem když se virus nedostane do prostředí, tak ho ani nikdo v okolí nemůže vdechnout. Samozřejmě to funguje jen tehdy, když roušky nosí prakticky celá společnost. Myslím si, že právě Češi ve světové konkurenci dokázali, že celospolečenská ochrana rouškami funguje.

Co si podle vás lidé v posledních měsících nejvíce spojují s ČVUT?
Asi bych jmenoval hlavní produkty, které jsou známé a které od nás vyšly. Plicní ventilátory, celoobličejové masky pro lékaře – to jsou ty z těch šnorchlů – a poloobličejový respirátor. Ten byl vyrobený s pomocí 3D tiskáren. A jistě i těch 120 000 litrů desinfekce, které jsme taky u nás vyrobili. I aplikace umělé inteligence Nebojsa – tu lidí nevidí, ale pomáhá, aby se lidé nedostávali do vysoké koncentrace lidí, kde je možnost zvýšeného rizika nákazy. A určitě taky program robotizace pipetování v laboratořích, což výrazně urychlilo testování na koronavirus. Kreativní přístup, jako máme my, nelze jen tak očekávat v jiných zemích. Zkuste říct Američanům „šijte si roušky“. To ani náhodou. Ti čekají, že od někoho něco dostanou, a ještě to bude certifikované. Vzít na sebe zodpovědnost, že něco vytvořím a použiji to, není typické v jiných zemích.

Je současné uvolňování restriktivních opatření příliš rychlé?
Je to poměrně složitá hra, která nemá bezztrátové řešení. Je to o tom, že nevíme, kolik dalších ohnisek vznikne, když to odšpuntujeme. Určitě to není za námi.  Když se to špatně pohlídá, bude to velmi rychle zpátky. Na druhou stranu mají opatření negativní dopad, jak na psychiku lidí, tak na ekonomiku státu. Sám chci už bez roušky vnímat vzduch, který voní. Musíme proto balancovat na ostří nože, a zároveň být připraveni se vrátit, pokud by se nárůst onemocnění výrazně zvyšoval.

Jak se díváte na otevření hranic?
Zatím to první kolo, které je za námi, jsme vyhráli. Za pomoci improvizace, rychlých reakcí, roušek, ale i díky očkování proti TBC, které také pomohlo. Ale když dojde k promíchání národů díky cestování… Mluvil jsem i s některými lidmi v NATO, podle jejich modelů by mohla přijít druhá vlna již na konci srpna. Právě jako následek otevření hranic po Evropě. Cestování po Evropě v létě se bude těžko hlídat z pohledu trasování.

Co by se dál mělo dodržovat?
Rozhodně nosit roušky. Dál používat ty, které máme doma v případě potřeby. V létě to třeba nemusí být nutné, ale když bude mlha nebo přijde chřipková vlna, tak v té situaci bude dobré si zas vytáhnout z šuplíku roušku. Dnes jsou k dispozici (a má je připravené k možnému použití třeba Praha 6) i roušky z nanovláken. Ty zachytí asi 99 % virů směrem ven a kolem 70 procent směrem dovnitř. Pro první linii se vyvinuly věci, které je možné kdykoli vyrábět a mít doplněné rezervy. Na druhou vlnu jsme lépe připraveni a lidé se nemusí bát.

Dokážete si představit nějakou, třeba evropskou spolupráci, pro evidenci pohybu lidí po kontinentu?
Rizika elektronického trasování jsou tak veliká, že bych jejich použití určitě nedoporučoval. Byl by to ošklivý precedens, sledovat lidi. Při komunitním přenosu mezi lidmi se viry šíří exponenciálně, takže stejně kompletní trasování není možné. V Evropě vnímáme umělou inteligenci jako takovou, že by měla lidem pomáhat, ale ne je prohánět. Jsem zásadně proti aplikacím, které by toto umožňovaly.

Umí lidé správně používat desinfekci? Je tu nějaké nebezpečí?
Je důležité, aby lidé použili správné množství a aby chvíli vysychala na rukách. Když ne, tak tam zůstanou některé bakterie, které mohou získat odolnost. Vidíme okolo sebe v různých organizacích či prodejnách spoustu stojánků desinfekce, které dávkují malé množství. Může tedy nastat jiný problém, nebudeme mít problém s viry, ale s bakteriální nákazou.

zulice.cz