Roman Prymula: pravděpodobnost, že se něco stane, je poměrně vysoká

Profesor Roman Prymula (56) rozhovoru pro server zulice.cz komentuje nejen současnou situaci, ale vysvětluje také, zda je možné chytit koronavir opětovně, či zda se po prodělání získá imunita jako u spalniček. Jestli viru napomáhá klimatizace, jaká je slabina roušek, a proč je z pohledu koronaviru Praha časovanou bombou.

Co byste vzkázal lidem?
Chtěl bych apelovat na fakt, že riziko tady je – situace u nás je tímto možná v tuto chvíli překvapivě problematičtější než v jiných zemích, kde je situace stabilnější. Jen Izrael je země, kde ta druhá vlna v klasické podobě už je. U ostatních zemí vidíme situaci klidnou, někde mírný nárůst v posledních dnech, ovšem u nás je navýšení poměrně značné, byť lokální. Pravdou je, že není podle poslední situace nutno, abychom nosili roušky venku a podobně. Ale opravdu fakt, že na mnohých veřejných akcích a určitě v různých podnicích a barech lidé už nedodržují jakákoli pravidla, logicky musí vést k tomu, že když se tam dostane jeden jediný nakažený, tak za dobu pěti šesti hodin a vzájemné blízkosti třicet čtyřicet centimetrů, musí (nebo může) vzniknout ohnisko nákazy díky vysokému počtu vzájemných kontaktů.

Můžete srovnat situaci u nás a u sousedů?
Na začátku prázdnin je to u nás výrazně horší než třeba v sousedním Rakousku, kde bezpečnostní principy lidé dodržují. Tedy například se lidé nesnaží k sobě přistupovat na nějaké kratší vzdálenosti, a nikdo to nemusí hlídat. V Rakousku chápou, že virus nezmizel (!), a že by se nadále měli sami chránit. Dělají to pro sebe, a také to je na rakouských číslech vidět. Přestože je jejich rozvolňování obdobné jako u nás, tak u nich nárůst není.

Hovoří se o vlně nákazy. Bude to podle vás postupný příliv nebo náhlá vlna?
To by byla už opravdu spekulace. Může se stát, že to přijde v horizontu 14 dnů (rozhovor byl 26. června), může to být později, může to být i na podzim. Může to být pozvolný nárůst, ale i exponenciální vlna. Míra pravděpodobnosti, že se něco stane, je ale poměrně vysoká.

Mohou druhou vlnu ovlivnit i dovolené v zahraničí, kde se potkávají lidé z různých zemí?
Vzhledem k ostatním aktivitám dovolená nemusí být ta nejrizikovější. Záleží na způsobu. Pokud někdo pojede vlastním autem do Chorvatska do pronajatého bungalovu, a čas bude trávit u moře nebo procházkami a sedět v daném bungalovu, určitě bude i méně ohrožen než tady v Čechách. Naopak když poletí letadlem do nějakého hotelu a účastní se tam nějakých hromadných aktivit, tak samozřejmě míra rizika narůstá. České cestovní kanceláře chtějí pronajímat celé hotely, dalo by se říci„mononárodně“, což by opět snížilo riziko.

Je větší riziko nákazy přenosem dotekovým nebo kapénkami?
Ukazuje se, že dominující je opravdu ten kapénkový přenos, protože v zemích, kde se nosily roušky, a omezil se osobní kontakt, šel počet nakažených dolů. Kontaktní přenos, pokud se dodržují hygienická pravidla, se uplatňuje spíše minoritně. Číselný poměr se nedá vyjádřit.

Je Praha větší časovaná bomba než ostatní území republiky?
Určitě ano! Je to metropole, koncentruje se tu dění i lidé, a toto platí u prakticky všech metropolí. Ve velkých městských aglomeracích je riziko vždy větší kvůli množství kontaktů než například na venkově. Dokonce jsou na světě „vesnické“ části, kam virus ještě nezavítal. Chodit po venku nebo se najíst v běžné restauraci během dne je z pohledu rizika velmi malé. Naopak lidé by se měli zvážit dlouhé večery v barech nebo klasických hospůdkách, kde je koncentrace lidí vysoká. Pravděpodobnost rizika nákazy zde je v tomto období poměrně veliká.

Co pražská MHD?
Pokud mohu zhodnotit situaci v pražské MHD, tak Praha se s tím poprala dobře, a lidé také vládní opatření v období pandemie dodržovali. Dostáváme se do letních měsíců s vyššími teplotami, takže především v tramvajích a autobusech bez klimatizace bude obtížné dodržovat nošení roušek. S ohledem na zvýšení počtu nakažených na konci června do odvolání platí povinnost nosit roušky v metru.

Může klimatizace či vzduchotechnika přispívat k šíření virů?
O tom se stále vedou mezi odborníky rozsáhlé spory. Spekulovalo se o tom, že dochází k šíření i filtroventilací a klimatizací, jako v případě SARS v minulosti, ale žádné přímé důkazy pro to nebyly.  I přesto Čína ve velkých mrakodrapech klimatizaci vypnula. Existují studie, které ukazují, že virus přežívá v aerosolu i tři hodiny, jsou studie, které virus nalezly u ústí klimatizace, což by mohlo svědčit pro to, že se vir takto může šířit. Ale zatím to prokázáno nebylo a určitě to v případě COVIDu není dominantní cesta přenosu.

Od června působíte jako vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví při Úřadu vlády ČR. Popište, co tato pozice obsahuje za pracovní náplň?
Na výstupu by měla být koncepce české zdravotnické vědy, optimalizace jejího financování, a alokace prostředků na budoucí granty. V počáteční fázi se seznamuji s výkonností v klíčových vědeckých centrech, která v poslední době významně narostla. Cílem je optimalizace, abychom tu udrželi nápady. Nechci, aby české nápady třeba vlivem nedostatku prostředků se „odstěhovaly“ do zahraničí, kde pak z toho mají velké zisky. Měli jsme řadu technologií, objevů a patentů, které byly zrealizovány v cizině. Tomu bychom chtěli předejít. Opravdu se tedy jedná spíše o funkci koordinační než řídící. Nelze ale pochopitelně naplánovat, že tu budeme mít nositele Nobelovy ceny.

Mutuje koronavirus?
Pochopitelně mutuje jako každý virus, je to přirozená vlastnost virů. Nejde ale o zásadní mutace, pouze v jednom případě zmutoval kmen viru, na který se již připravovala vakcína. Nyní je známo zhruba 30 hlavních mutací, přičemž jejich nebezpečí je obdobné. Vysoká úmrtnost v latinské Americe je dána spíše tristním stavem zdravotní péče, než vyšší agresivitou viru. Zkrátka nejsou příliš odlišné klony virů na různých kontinentech.

Jaké byly reakce na váš termín „promořování“?
Byl to naprosto regulérní termín, s kterým teď už nikdo problémy nemá. Ale na začátku se zdálo, že by mne za to mnozí nejraději pověsili na prvním sloupu. Princip promořování ale není v případě COVIDu zcela použitelný, protože se jedná o klasické respirační onemocnění s krátkou dobou imunity. Nová nákaza je tedy možná.

Jako člověk, který se stal tváří a symbolem boje proti koronaviru, a přeneseně „nařídil roušky a zavřel hranice“ jste musel čelit řadě výhrůžek…
Jak se ta situace vyvíjela, tak těch invektiv bylo více a více, byť se to v takové funkci tak nějak očekává. Dostáváte-li ale denně několik výhrůžek typu „budeš viset“, nebo „teď to spočítáme tvý rodině“…, pak už reagovat musíte. Reagoval jsem v podstatě jen na tuto velkou výhružku, kdy byl následně ten člověk policií vypátrán. Ani jsem nevyužil policejní ochranu, která mi byla nabídnuta.

Roušky vs. respirátory. Zatímco respirátor ke tváři přiléhá a chrání mne, rouška (která nepřiléhá) mne nechrání, spíš ty okolo. Ty okolo chrání krom roušky i můj respirátor. Vývoj roušek jde ale rychle dopředu, takže v některých parametrech – třeba díky nanomateriálům apod. – už mohou prý zastat i funkci respirátoru. Je to tak a je zde nějaký problém?
Opravdu některé nejnovější roušky strojově šité z nových kvalitních nanomateriálů bezesporu. Jsou dokonce účinnější než respirátory třídy 3. Problémem roušek je to, jak přiléhají na obličej. Například ta skládaná strojově šitá jednorázová rouška obvykle modré barvy nepřiléhá, takže je zbytečné, kdyby byla vyrobena z nejkvalitnějších nanomateriálů. Ve Státní zkušebně se dělaly testy, a největší problém nebyl ani tak s nanomateriály, jako zda tato ochrana těsní a jak. I dobře nasazená běžná jednorázová rouška tovární výroby a při správné velikosti měla takovou netěsnost, která byla přirovnána k prostoru sto metrů širokého, kterým prochází člověk. Dnes by výrobci roušek měli mít certifikaci renomovaných laboratoří o použitém materiálu, a optimálně i reference či historii, komu své roušky dodává. Pokud běžný člověk kupuje roušky od překupníků či jiných podezřelých prodejců či e-shopů, tak to je nesmírně rizikové. 

Jak relaxujete v současné době?
Od začátku koronavirové krize relax nebyl žádný, třeba za první měsíc jsem nevypil ani kapku alkoholu. Jinak od dětství hraji šachy, které mne naučil táta, a pak jsem pokračoval se šachy v Domově mládeže. Dlouhá léta jsem hrál extraligu za TJ Slavii HK (pozn. red: získal i prestižní titul mistr FIDE, jeho manželkou se stala šachová přebornice ze Slovenska), teď hraji spíše přes internet, byť ani na to není moc času. Zajímám se též o filmy – sci-fi či filmy o ponorkách. Když jsem dříve hodně jezdil po světě, měl jsem příležitost se podívat asi do tří ponorek (směje se).

Zulice.cz
Foto: Úřad vlády ČR

 


Počasí Kladno

Předpověď počasí