Ode dneška se dveře českých restaurací pro hosty do odvolání uzavřely. Povolené jsou rozvozy jídel a jejich prodej přes okénko. Jitka Vaňková, původem z Litoměřic a bydlištěm v Kladně, provozuje buštěhradskou restauraci U Bečvářů necelých šest měsíců. Otevřela ji s prvním uvolněním po koronavirové karanténě a nyní si také ona vyzkouší, jaké to je, mít ji povinně zavřenou.

U Bečvářů bylo přes rok zavřeno. Letos jste si ji pronajala, pustila se do její rekonstrukce a v květnu ji otevřela. Jak vás přijali místní?
Velice vlídně. Jsou úžasní, velmi příjemní. Snad byli a jsou opravdu rádi, že zase mohou posedět u Bečvářů. A skutečně dlouho, zhruba do konce září, chodili v hojném počtu.

V říjnu už nechodili?
Tak čtrnáct dnů tři týdny nazpátek jich pomalu začalo ubývat. Lidé se začali bát od doby, kdy slyšeli, jak se počty nakažených koronavirem prudce navyšují.

Povedlo se vám na první dobrou sehnat spolehlivý šikovný personál?
Na první dobrou to vyjde málokdy. V současné době jsem spokojená, i když v pohostinství personál pořád dolaďujete. Mám výbornou kuchařku, kterou si zákaznici chválí. Potřebovala bych ji naklonovat. Do včerejška jsem měla šest lidí plus uklizečku. Teď, když jsme museli zavřít, musím i zredukovat počet personálu.

Bojíte se, že taky nemusíte otevřít, že vás pauza ekonomicky položí?
Neobávám, my totiž fungovat nepřestali. Dál rozvážíme jídlo a začínáme s okénkovým prodejem jak jídla, tak piva v pet lahvích. Rozvoz nás, myslím, podrží nad vodou. Tento týden ukáže. V nejhorším sáhnu do úspor. V gastronomii musíte šetřit, když jsou peníze a z mála udělat co nejvíc. Je nutné myslet na horší časy. Nevíme, co bude příští rok na jaře… Ale restauraci nechci nechat padnout.

Budete chtít něco od státu?
Uvidíme, jaké to bude, co nám ještě zakážou.

Jan Murárik