Druhý rok na pozici ředitele Oblastní nemocnice Kladno prošel Jaromír Bureš i se svým personálem nečekaným covidovým očistcem. Zajímalo nás, jaké zkušenosti si z tohoto období vzal, jak nemocnice nápor infikovaných pacientů zvládá, a co ji čeká letošní rok.

Co vám o chodu nemocnice ukázal uplynulý covidový rok?
Rozdělím ho do několika částí. V lednu a v únoru jsme najeli na klasický nemocniční provoz, historicky se v ničem zvláštním nevyjímající. Ukazovalo se, že by to mohl být dobrý rok. Ale březen všechno změnil. S nástupem koronaviru jsme nevěděli, co bude, co nás čeká. Byli jsme pod vlivem událostí v Itálii nebo ve Španělsku. Ze dne na den jsme v nemocnici vytvořili infekční oddělení v pavilonu M. Je oddělen od ostatních pavilonů a je v něm dostatečná kapacita kyslíkových rozvodů. Zároveň s tím jsme okamžitě vytvořili odběrová místa. V první fázi dokonce sestřičky vyjížděly nabírat výtěry do terénu.

Byla první koronavirová vlna z pohledu ředitele nemocnice jiná než stávající?
Výrazně jiná. Tehdy jsme měli na lůžkách covidové pacienty dva tři dny, maximálně pět, pak jsme je předávali do Prahy. Několik lůžek jsme přidali v pavilonu B, a to jenom proto, že se čekalo déle na výsledky testů než dnes. V květnu a v červnu se covidová oddělení začala zavírat, pandemie ustoupila, ubylo pacientů. Ponechali jsme jen několik covidových lůžek. První vlnou covidu pro nás skončila jedna velká neznámá. Přes prázdniny jsme doháněli odloženou plánovanou péči, odložené výkony. Oproti běžné výkonnosti jsme byli na nějakých padesáti šedesáti procentech.

Zaskočila vás druhá vlna pandemie, která startovala na konci září?
Už jsme věděli, do čeho jdeme. Začali jsme lůžkama v pavilonu B, když to kapacitně nestačilo, opět jsme se přesunuli do pavilonu M. Obě vlny se nedají srovnávat. Tahle je mnohem horší. Chodí nám pacienti v horších stavech. Vyčlenili jsme kompletně ARO, pacienti ve větším množství zůstávali na JIP, na kyslíku, na ventilaci. S množstvím těžších pacientů jsme zaznamenali větší průnik covidu do personálu. V jeden čas jsme měli až sto dvacet lidí v neschopnosti. Dostali jsme se, bohužel, do situace, kdy jsme byli nuceni hospitalizovat vlastní personál… Do toho jsme museli řešit plánovanou i akutní péči. Problém nebylo vyřešit péči na operačních sálech, problém byl s počtem sester s následnou pooperační péčí. Covidoví pacienti spotřebují mnohem vyšší množství personálu než běžný nemocniční režim. Vedle toho jsme do konce roku museli otevřít další dvě odběrová centra. Za loňský rok musím našemu personálu, jak lékařskému, tak hlavně sesterskému personálu, poděkovat. Drželi při sobě, zaskakovali jeden za druhého, chodili na covidové oddělení dobrovolně. Nesmírně si jejich nasazení a práce vážím. Vážím si i personálu, který se na službách u covidových pacientů nepodílel. Ti zase museli na službách pokrýt chybějící kolegy a kolegyně. Na své lidi se mohu spolehnout. Bohužel, ta doba v boji s covidem už je dlouhá, skutečně vyčerpávající. Očkování vidím jako světlo naděje, že se časem znovu můžeme dostat do normálního režimu. Když slyším polemiky, jestli roušky mají význam, tak bych tyhle pochybovače nejraději pozval podívat se na covidové oddělení… Už jenom kvůli zdravotnickému personálu bychom princip nošení roušek měli dodržovat.

Současnost je, předpokládám stejná, jako konec roku. Anebo jste přeplnění a musíte vozit pacienty jinam?
Nikdy jsme nebyli ve stavu, že bychom pacienty museli vozit jinam. Opravdu minimum speciálních pacientů vozíme do Prahy či jinam. Devět až dvanáct pacientů je průběžně na JIPech, kolem padesáti na lůžkách. Některým nemocnicím jsme dokonce krátkodobě s jejich pacienty vypomohli.

Nebojíte se, že únava personálu překročí únosnou mez, a někteří už prostě do služby nebudou moct přijít?
Bojím se toho a doufám, že se to nestane. A když k tomu dojde, tak jenom v minimální míře.

Vypomáhají vám studenti?
Úzce a dobře spolupracujeme s kladenskou střední zdravotnickou školou. Navíc tu máme osm vojáků od vojenské policie. Jsou přínosem.

Vláda s koncem roku zakázala vykonávat péči, která snese odklad. V jaké výkonnosti jste v tomto směru nyní?
Opět se pohybujeme někde na padesáti procentech výkonů. Ztrátu nám částečně nahradí péče o covidové pacienty, která je nesmírně nákladná.

Není to tak dávno, co z kladenské nemocnice pronikla do médií informace, že nebude na výplaty natož pak na odměny. Můžete ji vyvrátit?
Jsme jedna z mála nemocnic, která odměny za péči o covidové pacienty vyplácí v plné výši. A už vůbec nemůže být řeč o tom, že by nebylo na výplaty! Ven se dostal text, který byl špatně formulován a tím pádem i špatně pochopen. Ve skutečnosti je všechno v pořádku.

Kam letos nemocnice směřuje?
Těžko se plánuje. Nikdo nemůže vědět, jak dlouho tahle situace potrvá. Určitě budeme připraveni na případnou další vlnu pandemie. Věřím, že očkování pomůže situaci stabilizovat a my najedeme na běžný nemocniční provoz.

Jan Murárik