Takhle přetíženou záchrannou službu ve Středočeském kraji zřejmě nikdo v historii Česka nepamatuje. Je asi jen zázrak, že v covidové době zvládají posádky záchranky fungovat naplno. Všem v kraji velí přímo na základně v Kladně lékař Jiří Knor.

Veřejnost s nástupem covidu-19 pocítila neviditelnou ruku trhu a za hygienické ochranné pomůcky platí mnohonásobně více než před pandemií. Potýkáte se s podobným problémem, nebo se k vám dodavatelé chovají spíše samaritánsky a ceny pro zdravotníky na záchrance drží v nižší hladině?
Neviditelná ruka trhu dopadá i na nás. Všechny firmy, které nám dodávají, působí na bázi komerce, všechny na své činnosti chtějí vydělat. Samaritáni rozhodně nejsou. Až pandemie jednou pomine, sníží se poptávka a s tím i ceny. Záchranka negeneruje zisk, je tu kvůli pomoci lidem, a i když se snažíme pracovat efektivně, špičková medicína, která se po nás chce, stojí peníze. Většina nákladů na provoz záchranky je hrazena zřizovatelem, tedy krajským úřadem. Zdravotní pojišťovny hradí pouze kolem třiceti procent. V našem zdravotnictví peníze jsou, ale jsou mnohdy nevhodně přerozdělované.

O kolik pacientů více jste převezli v covidovém roce 2020 oproti roku předchozímu?
To je zajímavé, každý rok nám přibývají pacienti. Za rok 2020 jich bylo o zhruba šest tisíc více, celkem přes sto dvacet čtyři tisíce! A to přesto, že v první koronavirové vlně loni na jaře se nám pacienti obávali volat a záchrankám klesl počet výjezdů. Lidé se báli přijít do kontaktu se zdravotníky, protože si mysleli, že se dostanou do kontaktu s infekcí. Počet výjezdů se v té době rapidně snížil. Na podzim už tomu bylo naopak.

Zřizovatel záchranné služby, Středočeský krajský úřad, zveřejnil na přelomu roku údaj, podle kterého jste loni zaznamenali enormní nárůst výjezdů. Máte pocit, že vás lidé začali zneužívat?
Zneužíváním bych to nenazval. Za rok 2020 jsme ošetřili tři sta čtyřicet dva pacientů. Ke konci roku tento počet vzrostl na zhruba pět set výjezdů denně. Záchranná služba začala suplovat jiné složky primární péče. Zkuste se přes vánoční svátky dovolat a objednat k praktickému lékaři… Vyjíždíme i v současné době k lidem, kteří své potíže mohou řešit se svým lékařem i po telefonu. Ve spoustě případů nejde o bezprostřední ohrožení života. Přesto si nás volají. Když vám zavolá člověk, který má horečku, kašel nebo se řízl do bříška prstu s tím, že kolabuje, dispečerka si nedovolí k němu záchranku neposlat. Podobné je to s chronickými bolestmi zad, nebo bolestmi břicha. Dalším palčivým problémem jsou opilci. Ti nás nesmírně zatěžují.

Jste pro otevření záchytné stanice v Kladně?
Ano. Potácející se opilec není přece záležitost pro záchrannou službu, ale pro městské strážníky a následně pro záchytku. Pro záchranku je to obrovský nápor, stejně tak pro nemocnice. Když se věnujeme opilci, můžeme v ten samý okamžik chybět jinde, třeba u vážné nehody, nebo srdeční zástavy. Když už společnost umožní lidem, aby se dostali do stavu, kdy potřebují záchytnou stanici, pak je asi ta stanice nutná… Podle mého názoru, a už jsem na to několikrát upozorňoval, se musí změnit přístup státu k záchranné službě. Jsem jen řadový lékař na pozici ředitele záchranné služby. Ptejte se na to těch manažerů ve zdravotnictví, kterých je jistě dostatek. Zbytečnými výjezdy se systém záchranky a celého zdravotnictví vůbec prodražuje a zvyšuje psychickou i fyzickou zátěž zdravotníků na záchrankách a v nemocnicích. Navíc v této době posádky záchranek často musí pracovat v ochranných oblecích a sanitky se musí dezinfikovat, což významně komplikuje operativní řízení. Až dvacet procent výjezdů je realizováno k lidem v karanténě, kteří jsou covid pozitivně testováni nebo jsou rizikoví.

Konec pandemie je v nedohlednu. Máte představu, jak to neustálé nekončící zatížení posádky dál snesou?
Nápor na psychiku i fyzická zátěž jsou obrovské. Občas mne trápí katastrofické vize. Neumím si představit, že jakýkoli větší personální výpadek kvůli karanténě bude naší činnost paralyzovat. Problémy řešíme, tak jak přicházejí. Musíme. Nemůžeme odejít na „home office“. V jednu chvíli jsme měli dvanáct covid pozitivních dispečerek či dispečerů, zhruba třetinu z celkového počtu… Problém je ale například i věkový průměr lékařů na záchrance. Ten je kolem dvaapadesáti roků! Optimální přitom je věk kolem čtyřiceti roků, tedy fyzicky zdatný odborník. Populace lékařů u nás stárne, noví k záchrance nechodí.

Hrozí záchrance vymření?
Záchranka určitě nevymře (usmívá se).

Jste všichni na centrále v Kladně očkovaní proti covidu-19?
Jdeme na druhé očkování. Proočkovaní jsou všichni záchranáři, kteří projevili zájem…

Jan Murárik