Letní stánek u dětského hřiště na Sletišti je při pěkném počasí v obležení dětí i jejich dospělého doprovodu. Oproti minulým sezonám se nabídka občerstvení pozvedla. Stánku „velí“ Ondra Černohorký (37), jeden z nejzkušenějších kladenských číšníků.

Pracujete v Zanzibaru a teď přes léto také ve stánku na Sletišti. Ten se i díky vaší péči změnil ve vyhledávané vkusné občerstvení. Zákazníci jsou spokojení?
Podle toho, jak reagují, tak jsou spokojení. Vyrábíme si například svoje domácí limonády, nabízíme velmi kvalitní kávu. To zákazníci dokážou ocenit.

Po čem zákazník nejvíce touží v nabídce jídel?
Obyčejný párek v rohlíku zatím nic nepřekonalo (směje se)...

Kdyby se vrátila doba, kdy musely restaurace kvůli koronaviru svůj běžný provoz uzavřít, kam  byste šel pracovat?
Kdybych někam poslal svůj životopis, bylo by v něm pouze, že jsem za posledních dvacet roků pracoval jako číšník. S tím vás nikde na dobře placené trochu odborné místo nevezmou. Skladníka kvůli vyhřezlé ploténce dělat nesmím, a stejně by o mě asi nestáli... Já jsem zkoušel reagovat na různé pracovní pozice, bez úspěchu. Nárazově jsem tu a tam něco sehnal, doma jsem nezahálel. Ale stačilo to jen na nejnutnější platby. Psal jsem i ministryni Maláčové.

Co jste jí sdělil?
Když začal lockdown, byl jsem zrovna bez místa. Pracovní úřad mi vyměřil podporu necelých pět tisíc korun. Tak jsem se paní ministryně v dopise zeptal, jestli si myslí, že z toho můžu žít.  Neodpověděla mi přímo ona, ale kdosi z ministerstva, že je to normální...

Jan Murárik