Na fotbalovém zápase kladenského SK se objevil po dlouhých letech absence. Odchovanec klubu a bývalý profesionální fotbalista Tomáš Vlasatý si výkon áčka chválil a v rozhovoru pro Vaše Kladno pojmenoval příčinu pochvaly.

V utkání, které jste minulou sobotu navštívil, porazil SK soupeře z Neratovic po výborném výkonu. Jak výkon kladenského týmu působil na vás?
Nejdřív jsem měl nostalgický pocit z návratu do míst, kde jsem fotbalově vyrůstal a kde jsem se fotbalovou abecedu učil (usmívá se). Jen mě šokoval chátrající stadionu a stav tribun... Jaký kontrast k výbornému výkonu Kladna. Musím se vyjádřit i k trenérovi Honzovi Procházkovi. Za mě je to jednoznačně nejlepší volba na tomto postu, kterou klub zvolil při výměně trenérů! Už i kvůli němo začnu chodit na domácí zápasy SK pravidelně.

Vidíte v současné divizní sestavě perspektivu postupu do vyšší soutěže?
To budou mít těžké. Na špičku divize tenhle mančaft stačí v pohodě. Třetí liga už je o něčem jiném. Myslím si, že je to u nás nejtěžší fotbalová soutěž. Náročnější na fyzičku než druhá nebo z části i první liga. Mísí se v ní zkušenost bývalých profesionálů s dravým mládím, které se chce přes třetí ligu dostat výš.

Váš desetiletý syn hraje fotbal v SK a hokej za Rytíře. Proč nezůstal jen u fotbalu?
Když je jeho děda Honza Neliba, tak nemáte šanci nedat ho i na hokej (směje se). A jsem rád, že mu jdou oba sporty. Velký kamarád naší rodiny byl poslední kladenský fotbalovo hokejový „obojživelník“ Mirek Rys. Byl bych rád, kdyby náš kluk šel co nejdéle stejnou cestou. Bohužel, v obou sportech na Kladně odcházejí talenty v patnácti letech do jiných klubů, kde se jim nabízí lepší perspektiva. Přitom trenéry v Kladně mají oba sporty u mládeže velmi dobré.

Hráčskou kariéru dokončujete za domem v Lidicích. Jakou perspektivu má fotbal v téhle obci?
Dětská družstva nemáme a průměrný věk dospělého týmu je tak pětatřicet roků... Dvěma třem nejmladším hráčům je tak třiadvacet. Cítím, že v Lidicích v dohledné době může fotbal zaniknout. Možná by pomohlo spojení klubů, které spolu sousedí.

Poslední otázkou odbočíme od sportů na Kladensku. Chvíli jste hrál fotbal i na Ukrajině v Záporoží. Co v sobě prožíváte, když si uvědomíte, jak asi vaši přátelé či známí teď žijí?
Jejich současná situace na mě působí hrozně. K tomuhle nemělo nikdy dojít. Jsem na straně Ukrajiny.

Jan Murárik