Poslanec za ANO a šéf Národní sportovní agentury Milan Hnilička v exkluzivním rozhovoru pro Vaše Kladno připouští možnost otevření sportovišť i pro rekreační veřejnost.

V letošním roce se dvakrát na delší dobu přerušily sportovní soutěže včetně trénování. Budou mít tyhle výpadky podle vás na děti silnější negativní dopad než na dospělé?
Podle mne to poškozuje hlavně mládež. A to extrémně. Když nebude poslední pauza trvat dlouho, tak se dá hodně toho napravit. Děti přicházejí o důležité sportovní návyky či disciplínu. Najednou nemají povinnost ráno vstávat kvůli škole, komunikovat v kolektivu rámci školy, kroužků a sportu. Sport je učí umění prohrávat i vyhrávat, mít k soupeři respekt. Děti tím, že nemohou do školy ani sportovat v kolektivu, přicházejí o rozvoj šikovnosti. Nedostávají do hlavy automatizmy. Týká se to nejvíc generace dětí od pěti do sedmi roků.

Ve své rodině vychováváte tři děti. Jak ten dopad vidíte u nich?
Devatenáctiletá a šestnáctiletá dcera jsou ve věku, kdy mládež většinou organizovaný sport opouští. Ty volně přecházejí na sportování, které dělá běžná populace. U syna, kterému je šest roků, cítím právě ten tvrdý dopad nemožnosti kolektivně sportovat i chodit do školy. Jeho generaci zasáhla pandemie koronaviru nejvíc. Než se v první třídě rozkoukal, tak se školy zavřely a prvňáci nejsou na distanční výuku zralí. Ve sportu chodí na fotbal, hokej a tenis. V tomhle směru je to ještě horší než s distanční výukou. I když spolu doma trénujeme, nemohu mu nahradit kolektiv kamarádů.

Vidíte nějakou možnost řešení, jak v téhle době alespoň dětem uvolnit sportoviště?
Prakticky denně hovořím s hlavní hygieničkou Jarmilou Rážovou ohledně opatření. Přes víkend jsme za sport dávali dohromady doplnění tabulky ministerstva zdravotnictví, kterou se mají řídit různé oblasti naší společnosti. Za sebe můžu říct, že chci, aby se opět rozeběhl amatérský sport. Myslím si, že v malých skupinách by se děti ve sportovních kroužcích potkávat mohly. Co se rekreačního i organizovaného sportování týče, tak jsou podle mého názoru sporty, které lze provádět v uzavřených prostorách ve dvou. Jsou to hlavně sportovní odvětví, u nichž je hřiště rozděleno například sítí a nedochází k přímému kontaktu hráčů. Možná by šlo takto uvažovat i o čtyřhrách. Pomůže to provozovatelům sportovišť a samozřejmě lidem, aby se mohli odreagovat od jiných starostí či upevnit své zdraví. V těchto dnech o tomto jednám.

Vrátil byste nyní ven na umělé povrchy amatérský fotbal a jeho soutěže?
Umím si to představit, ale tohle není otázka pro mě. Když porovnám podmínky, za kterých fungují profesionální soutěže, tak by je amatérských fotbal nejen z ekonomického hlediska jen těžko dokázal splnit.

Totéž platí o prvoligovém hokeji? Ten se zatím svou soutěž nezačal…
Určitě to na něj také platí. Přeci jen extraligové kluby jsou ekonomicky jinak postavené, než prvoligové. První liga se o startu baví, ale kdy opravdu začne, to nevím. Ministerstvo zdravotnictví nastavilo pro sport velmi tvrdé podmínky a splnit je, není jednoduché.

Jan Murárik
Foto: archiv Národní sportovní agentury (Facebook)