Po odchodu stopera Suchého se ve fotbalovém SK často přemílalo, koho na jeho post. Kdo na sebe vezme zodpovědnost a ve vlastním vápně dodá mužstvu potřebný klid. Trenér nakonec ukázal na zkušeného Jiřího Veselého (36) a sázka mu vyšla. Jirka chytil druhý fotbalový dech a opět předvádí velmi slušné výkony.

SK má za sebou dvě úvodní kola a z nich pět bodů. Jak moc byly zápasy se Souší a ve Štětí těžké?
Byly fyzicky hodně náročné (usmívá se). Je začátek soutěže a všechny týmy ještě mají dost sil. Jak jsme my dobře natrénovaní, to se v obou zápasech ukázalo ve druhých poločasech. Zpravidla od šedesáté minuty začínáme mít velkou převahu. Ovšem zatím je pro nás trochu obtížné zvyknout si na brejky soupeřů, kterým nic jiného nezbývá.

To se v obou utkáních několikrát ukázalo. Jak je vám jako poslednímu, když se najednou na vás vyřítí několik protihráčů?
Většinou na to nejsem úplně sám. Někdy to vyjde jeden na jednoho, ale většinou to dáváme do lajny a nabíráme centry. 

Když se ženete za soupeři, myslíte i na to, kolik je vám let?
Nemyslím (směje se). Koukám na našeho brankáře a vyhodnocuju, na kterou stranu si hráče nahání. Já pak jdu na opačnou stranu. Takhle jsme spolu domluvení. Svůj věk si při těch honičkách se soupeři nepřipouštím. Všichni jsme od trenéra Pihávka nadstandardně kondičně připravení. Vždyť se podívejte na všechny starší hráče u nás, co zvládají, jak jezdí nahoru dolů. Před nimi se musí smeknout.

Ve Štětí se Honza Procházka vysunul hodně dopředu a nadělal soupeři hodně nepříjemností. V útoku si to užíval víc než na beku. Dá se to takhle podle vás hrát častěji?
Dá se to tak hrát, proč ne. Honza tam hodně dobře prodal své zkušenosti. Podle mého názoru je vpředu rozhodně platnější než na beku.

Dnes hrajete s Mostem. Co o něm víte?
Byl jsem se podívat, když hrál v Hostouni. Je to typické hodně mladé mužstvo. Víme o tom, že jsou běhaví, zvláště ta jejich dvanáctka. Když si tohle pohlídáme, tři body musí zůstat doma.

Jan Murárik