Zažil s Kladnem slávu kolem prvních postupů do nejvyšší soutěže. Bývalý kapitán z kladenského klubu nezmizel ani po skončení vrcholové kariéry. Radek Šikola (28) kromě hraní za rezervní týmy sleduje každý zápas Kanonýrů a píše pro vás své postřehy.

Kladenští florbalisté dokázali něco, co se před sezonou jevilo jako naprosto nesplnitelná mise. Sestup z florbalové Tipsport Superligy v ročníku, po němž se liga rozšiřuje o dva účastníky, byl neočekávaný, kulantně řečeno. O víkendu Kanonýři podlehli České Lípě, až třetímu týmu 1. ligy, vysoko 4:10. Na zápasy prohráli 1:3 a ostudy bylo tolik, že by se z ní dala vystavět nová domácí hala se slušným výhledem na hrací plochu.

Před sezonou se v kabině s kanónem na dveřích sešla skupina hráčů, která měla potenciál hrát play off. Tým však od prvního zápasu své výkony postupně zhoršoval. Tento proces nakonec logicky vyústil v sestup. Faktorů, které k nepěknému konci vedly, je samozřejmě spousta, ale primárně jde tato blamáž za trenérem Zahalkou. On je odpovědný za vyladění výkonů týmu tak, aby s vrcholem sezony gradovaly. Je to rovný chlap a věřím, že to tak cítí i on sám. Nicméně pochybuji, že po tom všem bude mít chuť dále pokračovat u týmu. U vedení klubu tento zájem také nepředpokládám. Přeci jen, v Kladně byl, co se jmen týče, nejsilnější tým v historii.

Vše pochopitelně nelze házet na trenéra. Hráči mu rozhodně nepomohli. Kolikrát se mu sešly čtyři, nebo alespoň tři kompletní formace na tréninku? Dnes už ve florbale existují týmy, kde by vám odpověděli, že pokaždé. Myslím, že nebudu daleko od pravdy, když odhadnu, že Zahalkovi se požadovaný počet sešel sotva na polovině tréninků.

Dalším zásadním problémem je netečnost všech zainteresovaných osob. Signály, že něco nefunguje, z týmu tryskaly na všechny strany zhruba od Vánoc. Tým byl v otřesném stavu a nic se nezměnilo. K žádným pohybům v hráčském kádru nedošlo. Trenér Zahalka nerezignoval, ani nebyl odvolán. Až v průběhu baráže podal demisi asistent trenéra Buk a k týmu se připojil šéftrenér klubu Ďarmek. Konzervativní přístup bohužel nezafungoval a sezona v poklidu dospěla až k jedinému logickému vyústění, k sestupu. Přitom, jak jsem již zmínil, signály byly viditelné jako novoroční ohňostroj v Dubaji.

I když si myslím, že by každý zúčastněný měl plně přijmout svůj podíl na sestupu, dále už nemá cenu pitvat něco, co nelze změnit. Nyní je třeba hledět kupředu. Kladno tři postupy do nejvyšší soutěže proměnilo v okamžité sestupy o patro níže. Něco je tedy evidentně špatně. Každý postup nesl podobný rukopis. Nastal příval hráčů zvenčí, kteří nebyli rozdíloví. Často disponovali srovnatelnou kvalitou jakou měli členové postupového kádru. To se opakovaně ukázalo jako nefunkční model.

První liga bude v příští sezoně žalostná, přeci jen, tři její nejsilnější účastníci postoupili do nejvyšší soutěže. Proto přichází ideální čas pro vybudování nového týmu, který bude dlouhodobě konkurenceschopný. Mužstvo samozřejmě potřebuje osobnosti. Proto by v týmu měli zůstat rozdíloví hráči typu Přívary a Riebauera. Bylo by dobré udržet Řehoře, ten však spíše odejde do některého z elitních celků nejvyšší soutěže. Důležité bude zajistit pokračování srdcaře Slivky, kapitána Richtra a kanonýra Louvara. Vedle nich čeká na šanci skupina mladíků, která v áčku víceméně vysedává na lavičce. Burian, Bednář, Štechmüller nebo Šťovíček musí dostat více prostoru. V juniorce a záložních týmech čekají Balvín, Sedláček, Bezouška, Hruška nebo Waldmann. Teď už jen najít někoho, kdo bude mít koule tenhle tým vybudovat.

Radek Šikola