Patří do pomyslné Síně slávy kladenského i českého hokejbalu. Za svou kariéru David Tyburec (41) posbíral mnoho velkých cen a úspěchů. Ten poslední zažil minulý týden na mistrovství světa veteránů v Lovosicích, kde pod hlavičkou Masters zdvihl nad hlavu pohár pro druhé nejlepší mužstvo turnaje. Po něm ohlásil, že už se možná nikdy v hokejbalovém zápase neobjeví.

V hokejbalové kariéře jste slavil dva tituly mistra světa, ale také tři druhá místa včetně toho ze světového šampionátu veteránů v Lovosicích. Bylo cesta k tomu poslednímu stříbru z herního pohledu nejlehčí?
Každé finále, ať vyhrané, nebo prohrané, bylo těžké. To v Lovosicích jsme si ještě k tomu prohráli sami. Neproměňovali jsme šance, byli jsme zbytečně vylučovaní. Soupeř nás nepřehrál.

Jak jste týdenní šampionát zvládal fyzicky?
Bylo to náročné (usmívá se). Celý rok jsem nic nedělal. Po operaci nohy se ještě moc nehýbu. 

Ale vypadáte dobře…
Možná tak v tom hokejbalovém dresu, když stojím (směje se). Jinak to nebylo ono. Vůbec jsem netrénoval. Teď začínám zase jezdit na kole. Trenér a manažer našeho týmu Míra Zadák mi zavolal, jestli bych jel hrát do Lovosic, což mě potěšilo. 

Jaké jste měli podmínky pro reprezentaci?
Míra všechno kolem našeho týmu udělal na vysoké profesionální úrovni. Měli jsme první poslední. Bylo to perfektní od ubytování v hotelu po výbavu. A my mu nedali na konci turnaje zlato… Mrzí mě to. 

Táhne vás to zpátky na hřiště?
Vůbec ne.  Nevím, jestli ještě budu někdy součástí kolektivního sportu. Uvidíme, co bude dál.

Jan Murárik