Radek Šikola (na snímku vlevo ve spodní řadě), redaktor našeho internetového deníku, který stejnou pozici vykonává i pro web florbalových Kanonýrů Kladno a Českého florbalu, byl vyslán do švýcarského Kirchbergu, aby zde mapoval počínání české florbalové reprezentace na turnaji Euro Floorball Tour. O své dojmy se podělil v upřímném rozhovoru.

Jak bylo ve Švýcarsku?
Švýcarsko je skvělá země, ale ta německá část je bídná, škoda, že je největší (smích). Mluvíte na ně anglicky, oni rozumí, ale stejně vám odpovídají německy. Určitě bych byl radši, kdyby to pořádali třeba v italské části země, tam jsou lidé vlídnější. Ale to by zase v hale neměli žádné diváky, tam to nikoho nezajímá.

Jak jste se dostal k možnosti mediálně pokrýt působení českých florbalistů ve Švýcarsku?
Obrátili se na mě z redakce webu Českého florbalu, zda bych neměl zájem vycestovat do Švýcarska s mužskou reprezentací, případně do Švédska s tou ženskou. Druhá varianta mi doma neprošla (smích). Ne, vážně, vybral jsem si muže, tam mám znalosti a kontakty přeci jen hlubší a při psaní článků si nemusím nic cucat z prstu.

Rozmýšlel jste se dlouho?
Zpočátku se mi moc nechtělo, mám spoustu práce okolo a najednou jsem z toho měl na pět dní vypadnout. Navíc mám malého syna, který, když zůstane sám s jedním z rodičů, má velký potenciál udělat z něj pacienta psychiatrie. Takže jsem váhal. Pak mi ale žena vysvětlila, že moje nepřítomnost doma je skvělý nápad, a tak jsem vyrazil.

Jak náročná to byla práce?
Nic složitého. V osm ráno jsem začal psát a v jedenáct večer jsem skončil. Ještě jsem vlastně stihl snídani, oběd a večeři. Takže sranda.

Žádná kultura, památky, suvenýry?
Půl hodiny před odjezdem domů jsem štípnul klukům z vaku reprezentační míček pro syna a tím to zvadlo.

Jak prestižní je podnik Euro Floorball Tour?
EFT se účastní čtyři dlouhodobě nejsilnější reprezentace světa. Švédsko, Finsko, Švýcarsko a Česko. Ve dvouletém cyklu, na jehož konci se koná mistrovství světa, se jednotlivé země protočí v pořadatelství turnajů. Ty jsou tedy celkem čtyři za dva roky. Po světovém šampionátu je to asi druhé nejprestižnější setkaní těchto reprezentací. Ta koncentrace kvality je tam obrovská.

Jak si český tým na turnaji vedl?
Skončil poslední. Ale vzhledem k výsledkům z nedávné minulosti zanechal velmi dobrý dojem. Se Švédy a Finy prohrál těsně a domácí Švýcary porazil po nájezdech. Češi jsou prostě na světě až čtvrtí, takže každý bod proti TOP3 je velkým úspěchem. To si ale laická florbalová veřejnost u nás moc neuvědomuje, takže jsou kluci často vnímáni jako banda bezrukých a beznohých zoufalců. Tak to samozřejmě není, prostě jen honíme národy, které jsou napřed.

Za rok se v Praze uskuteční světový šampionát. Jak daleko jsou Češi v přípravě na tento vrchol?
Od nové sezony české florbalisty vede finský trenér Petri Kettunen. Ten v minulosti dovedl reprezentaci své vlasti ke dvěma titulům mistrů světa. Český tým postupně přetváří k obrazu svému tak, aby na mistrovství světa byl schopen konkurovat těm nejlepším.

Zmínil jste finského trenéra Kettunena. Jak se liší od českých trenérů?
Tak především, je to nejlepší trenér světa. Má za sebou obrovské úspěchy. Žádný český trenér se mu v současnosti nemůže rovnat. Obrovský profesionál. Snad českým hráčům vydrží nadšení a respekt, který vůči němu chovají. Přeci jen, v českém prostředí začne být každý trenér po čase považován za kreténa. Podívejte se na nedávno ještě neokoukané trenéry s velkým potenciálem Pepu Jandače a Pavla Vrbu. Stačí chvilka u reprezentace a už jsou to v očích veřejnosti nesvéprávní moulové, co ženou český sport do záhuby.

- red -