Před druhým kolem ČFL oznámil Sokol Hostouň, že posílá první tým do karantény. Nejen o tom, ale i o výměně trenéra, výkonech áčka či význam posvícenského utkání jsme si povídali s předsedou klubu Jiřím Hondlem.

 

Včera jste oznámil, že kvůli třem hráčům nakaženým covidem-19 neodehrajete dnešní zápas ČFL se Sokolovem a tým posíláte do čtrnáctidenní karantény. Pro třetí již amatérskou soutěž neplatí výsada našich profesionálních, první a druhé, lig, v nichž nakažení jdou do karantény a zbytek mužstva s negativním testem na covid-19 hraje dál?
Neplatí a moc tomu nerozumím. Těm velkým klubům jde o jiné peníze než nám. Přitom hrajeme stejný sport. I naši hráči se společně sprchují, převlékají a jezdí spolu na utkání autobusem. Přesto jsou pro nás nastavené odlišné podmínky… Ty by se pro amatérské soutěže měly změnit.

Pocítíte odložené zápasy na klubové kase?
Určitě se to na našich příjmech projeví. Vždyť poprvé v historii, co pamatuji, se v Hostouni v rámci posvícení neuskuteční mistrovské utkání. Lidi se na něj těší a chodí jich až třikrát víc, než na běžný domácí zápas. Ekonomicky karanténu pocítí hlavně hráči. Nemohou čtrnáct dnů do práce a podle mého, pokud se do karantény kvůli fotbalu dostanou častěji, i když se prokážou negativním testem, tak se taky mohou na hraní v amatérských ligách vykašlat a možná nebude s kým do zápasu nastoupit…

Před zahájením třetí ligy jste sáhl k výměně trenéra. Co vás k rozhodnutí vedlo?
Výměna trenéra je vždycky ošemetná věc. Osobně nejsem příznivcem příliš častých změn na těchto postech. V tomto případě ale mají naše problémy myslím trochu hlubší kořeny. Svou roli v tom určitě sehrála i jarní část sezony, která skončila vlivem pandemie hned po prvním kole a zpět naskočila až po několika měsících. Zlepšená hra z konce podzimu a tvrdá zimní příprava tak přišly úplně vniveč. Myslím, že vynucená přestávka tak trochu překryla některé naše herní problémy, které postupně narůstaly, jak jsme šli letní přípravou, a naplno se projevily až v přípravném období výsledkem v Živanicích (1:7) a MOL CUPem ve Slaném. Věřil jsem, že se mužstvo zmotivuje a postaví zpátky na nohy, ale tyto dva poslední zápasy jasně ukázaly, že se tak nestalo a není na co dále čekat. Potom už asi nezáleží na tom, jestli je to na konci sezony, nebo před jejím začátkem. Změna přijít musela, byť jsme ji neměli v plánu. Je také potřeba říci, že to není jenom na trenérovi, fotbal nikdy není pouhá one man show. Kolem mužstva se pohybuje nějaký realizační tým a v neposlední řadě na tom mají svůj nemalý rukopis i samotní hráči.  

Jak dlouhou dobu hájení nový kouč od klubu dostal?
V Hostouni si na tohle nehrajeme. Úkolem Dominika Rodingera je především mužstvo herně pozvednout, vtisknout mu pevný systém, novou herní mapu s prvky ofenzivního fotbalu a, bohužel, také zapracovat výrazně na kondici jednotlivých hráčů. Nastupující trenér nemá v tomto směru úplně komfortní pozici. Naskakuje do rozbíhající se soutěže, v novém neznámém prostředí, bez přípravy, s určitou mírou neznalosti hráčů, jejich schopností a charakteru. Výsledky také asi moc klidu nepřidají. Myslím, že to bude velká zkouška i pro něho samotného, a pokud má být úspěšný, musí dostat od klubu maximální podporu. Bude třeba se vrátit k našemu osvědčenému pravidlu, kdokoliv, ať už z jakýchkoliv důvodů, netrénuje, tak nehraje. V minulosti nám to přineslo nemalá pozitiva. Na hřiště musí jít pouze stoprocentně připravený a koncentrovaný hráč.  Dnes je jasné, a první zápas v Benešově to jasně ukázal, že to nebude snadná a hlavně rychlá záležitost, a už vůbec ne v rozehrané sezoně. V tomto směru budeme muset být trochu trpěliví. Sbírat bod za bodem a tvrdě pracovat na zlepšení. Nicméně postupně musí být vidět světlo na konci tunelu. Na konci podzimu pak uvidíme, co se nám povedlo a na co to bude stačit. 

Dnes jste měli doma hrát "posvícenský" zápas. Co pro vás tahle utkání znamenají?
Tyhle zápasy mají vždycky svou nezaměnitelnou atmosféru. V Hostouni je staročeské posvícení dlouholetou tradicí a i v dnešní uspěchané době pro všechny Hostouňské velkou společenskou událostí. Je to čas, kdy se setkávají celé rodiny, kdy potkáváte lidi, které třeba celý rok nevidíte. Už jenom to, že se drží prakticky nepřetržitě od soboty do úterý a každý den se něco zajímavého děje, ukazuje na jeho oblíbenost. A fotbal do toho už nějak přirozeně zapadá po celá desetiletí. 

Jan Murárik