Zápas Hostouně s Velvary se mně líbil. Na výkonu domácích bylo znát, že si uvědomují, že o něco jde. Škoda těch neproměněných šancí. Porážka nám pořádně zdramatizovala závěr jara.

Velvary sice byly fotbalovější, ale my jsme se dokázali dostat do vyložených šancí. Bohužel, necháme si dát z rohu gól od nejmenšího hráče! Když hlavičkuje, tak se přeci o něj v tom vápně někdo musí postarat. Obrovskou šanci měl v prvním poločase Zachariáš, ale místo střely do branky volil přihrávku na nabíhající spoluhráče. Stál v malém vápně a já na jeho místě bych zkusil gólmana prostřelit, nebo to zvednout přes něj. Napravil to, když mu připsali gól po šikovném naremplování gólmana. Zachariáš hrál až do vystřídání výborný zápas.

Také v druhém poločase naši kluci do toho šli naplno, ale jak se ukázalo, na Velvary to nestačilo. Hosté hráli tu druhou půli ještě líp než první. Za celý zápas bych neřekl, že z Hostouňských někdo vyčníval nad ostatní. Všichni hráli dobře, makali, ale narazili na kvalitního soupeře.
Teď jedeme do Neratovic, kde bychom měli bodovat a doma nás čekají dvě povinná vítězství, nad Chomutovem a Štětím. 

Honza Jiras