Hoši, nechte to být... aneb Jak sudí zpackal derby

Páté malé derby mezi domácím Kladnem a hosty z Hostouně se vůbec nepovedlo. Jak na trávníku, tak na tribuně. Zbytečně vyhrocené emoce spustili rozhodčí.

Čtyřicet minut byl relativní klid. Relativní proto, že takové utkání vždycky s sebou přináší od první minuty na obou stranách barikády větší emoce než kterýkoli jiný duel, aniž by se na trávníku něco zásadního událo. Domácí se marně snažili trefit branku a hosté se prakticky těch čtyřicet minut k vážnému ohrožení soupeřova brankáře nedostali. Prvnímu gólu předcházely dva souboje, které sudí mohl a nemusel posoudit jako faul. Předtím postranní podle záznamu z utkání nesprávně odmával aut ve prospěch domácích. Kdyby už po jeho vhození padla branka do sítě Sokola, určitě by vzplály emoce v zelenobílých řadách. Rozhodčí si ale vybral faul za půlící čárou ve prospěch Hostouně a z následného trestného kopu zapadl míč za brankářova záda. Podle záznamu se nedá jasně určit, jestli střelec gólu stál v momentě rozehrání míče v ofsajdu, Nikdo se ani nerozčiloval, nezlobil, nevyskakoval jak čertík z krabičky. Takových na Stadionu Františka Kloze povyskakovalo ze svých míst o několik minut později.
Blížil se poločas, když sokolové poslali centr na půlku Kladna, kde si balon v běhu převzal útočník a zařídil dvoubrankové vedení hostů. Z úrovně hrací plochy i z tribuny většina fanoušků viděla ofsajd. Video z utkání ovšem ukazuje čistou situaci. Potud tedy arbitři nepochybili. Ale také se tímto okamžikem všem třem vymkl duel z kontroly. Podlehli rozjitřené atmosféře, nechali hrát za hranou běžné tvrdosti (lokty v obličeji v souboji bez míče, ostré zákroky kopačkami). S ubývajícími minutami se nevraživost na tribunách i trávníku stupňovala, což patrně bylo jediným důvodem k ukončení zápasu bez obvyklého nastavení za ošetřování a různá zdržování. Přitom stačilo rozdat tři čtyři červené a mohl být klid. Hráči nemuseli řešit přeražený nos, roztrhlé obočí, nebo kterou ortézu si na okopané nohy nasadí. V uličce k šatnám pak měl jeden ze sudích pronést větu: "Hoši, nechte to být..."

"Výkon rozhodčích byl obrázkem české kopané. Bohužel, rozhodčí byli takoví, jací byli. Ne že by to neuměli, ale já v tom vidím záměr. Fotbalově jsme byli lepší. První gól jsme dostali po chybě rozhodčího, druhý prý z dvoumetrového ofsajdu. Neviděl jsem záznam, jen jsem to slyšel od lidí, kteří to viděli. Nevím, jak bude někdo omlouvat rozhodčího, že zápas ukončil v devětaosmdesáté minutě poté, co dal žlutou brankáři za zdržování. Téměř tři minuty před koncem se nehrálo! Nám předtím pískl ofsajd, který nebyl... Měl jsem strach, aby se to nepopralo," uvedl po utkání předseda SK Josef Drahota.

"My jsme chtěli hrát fotbal. Domácí chtěli vyhrát agresivitou. Přiznávám, že jsme nepodali optimální výkon a chválím naše mladé hráče, že nepodlehli atmosféře. Oba góly po zhlédnutí videa jsme vsítili regulérně," sdělil trenér Sokola Zdeněk Hašek.

"Těžko se mi o zápase hovoří. Z pohledu hry jsme podali velice slušný výkon. Kluky jsem pochválil také za to, že zápas nevzdali a do devadesáté minuty se s výsledkem snažili něco udělat. O momentech, které předcházely gólům, se můžeme dohadovat. Například před prvním gólem sudí na nás neodpískal faul. Třeba se mýlím, ale z mého pohledu šlo o jasné věci. Můžu se mýlit. Celkové řízení zápasu bylo divné, rozhodčí byli nejslabším článkem utkání," hodnotil duel trenér SK Jan Pejša.

"Tohle už nebylo o fotbale, ale o nenávisti, zlobě a závisti. S fotbalem to nemá nic společného. Jestli rozumím tomu, kam se posuzování situací posouvá, tak situace na hraně se mají nechat hrát. Alespoň to je současný trend. Mám pocit, že všechny naše ofsajdy byly dané už před začátkem zápasu. Omluvám se SK, že jsme postoupili do divize a že v ní hrajeme ve stejné skupině," řekl předseda hostouňského Sokola Jiří Hondl a dodal: "Místo silných slov doporučuji všem horkým hlavám, aby se v klidu podívali znovu na záznam z utkání, jako jsem to udělal já. A pokud jsou jenom trochu soudní, tak musejí své výroky upravit a chytit se za nos."

Jan Murárik

sksituace