Má za sebou první vychytanou nulu za Kladno. Včera gólman Denis Godla nedal zlínským beranům zažít pocit ze vstřelené branky. 

Počítáte si v dospělém hokeji nuly?
Nepočítám, ale první nulu si vždy pamatuji dlouho (směje se). 

Zařadil jste do přípravy na Zlín nějaký nový rituál, který vám přinesl štěstí a s ním i čisté konto?
Připravuji se stále stejně, nic nového jsem nezařadil. Se spoluhráči jsme si něco vyříkali, zlepšili jsme se směrem dozadu, ale úplně ideální to pořád v obraně nemáme. Měl jsem štěstí a taky mi pomohla tyč. 

Rezonovalo vám v uších trefená tyč v první třetině?
Moc dlouho ne (usmívá se). Nicméně podle zvuku poznám okamžitě, jestli skončil puk v bráně, nebo ne. Tenhle se naštěstí odrazil do hřiště. Nespadl dolů, ani mě netrefil záda. 

Co rychle do zítřejšího utkání v Olomouci ve hře zlepšit?
Na jedna nula se pořád hrát nedá. Nestřílíme góly. A Zlín jsme pustili určitě do takových pěti gólových šancí, což je velmi mnoho. 

Jan Murárik