Video s atakem Marka Sikory do Jaromíra Jágra oběhlo celým Českem a pouští si ho i v zahraničí. Jsou dva tábory. Jeden se Jágra zastává a Sikorovi nemůže přijít na jméno, ten druhý tvrdí, že šlo o čistý zákrok, o kterém by se tak nemluvilo, kdyby byl „spáchán“ na jiného hráče.
Pokud to někdo viděl přímo na stadionu, muselo mu zatrnout. Já se u komentování načapal při tom, že jsem chvílemi vůbec do celého přenosu nemluvil. Nebylo mi z toho dobře. Navíc, co máte k takové situaci říkat? Nevíte nic a na posuzování toho, jestli to byl, nebo nebyl faul, jsou na ledě rozhodčí. Já nerad spekuluji.
Za mě to byl ale stejný moment, jako když Jágra sejmul na olympiádě v Turíně Jarkko Ruutu. To byla jedna z mála informací, které jsem do přenosu řekl. Zpětně, když jsem si to pouštěl, říkal jsem, že Jágr odjíždí po svých a zápas pro něj možná nekončí. Ale to je přesně ono. Nevíte nic. Všechno můžete říkat v rovině možná, prý, asi. Nic konkrétního.
Ale když se vrátím k situaci, která se stala dnes na rok přesně (18. února 2006) v Turíně, kdy Jaromíra Jágra tvrdě u mantinelu narazil Ruutu a porovnám to s tím, co se stalo včera, šlo o úplně totožnou situaci, jen se každá stala na opačné straně kluziště. Ruutu tehdy dostal pět minut plus do konce. Sikora nic.
Uvidíme, jestli bude situace ještě nějak zpětně přehodnocena. Stojím si za tím, že Sikora musel vědět, jak ten jeho atak dopadne a jaké bude mít následky. Jágr o něm netušil a nemohl se vyhnout. Druhá strana mince je ta, že Sikora bral Jágra jako kteréhokoliv jiného soupeře. Snad to jediné je na tom „pozitivní“. Tyhle zákroky by se ale měly trestat a neberme v potaz výklad pravidel. Byl to zákrok, po kterém byl Jágr vážně zraněn.
Lukáš Jůdl
-
Marek Sikora: Mrzí mě to, ale nevím přesně, co se stalo< Předchozí
-
Radek Smoleňák: V současné době prožívám velký hlad po úspěchuDalší >
Počasí Kladno
