Kde s rouškami selhává stát, nastupuje lidová tvořivost. Ve společnosti Arriva ČSAD MHD Kladno na dodání roušek nečekají se založenýma rukama. Od pondělí tam v krejčovské dílně šijí jednu za druhou.

Tři dámy, revizorka, pokladní a šička se celou směnu věnují výrobě tolik potřebného sortimentu. Za den zkompletují desítky kusů, které jim řidiči berou doslova rovnou ze stroje. Ovšem ženy z dílny zatím fronty u obchodů s látkami nestojí. Samy si materiál nosí ze svých domovů. V současné době jsou roušky z bytelných povlaků na peřiny a polštáře. K nim se po lentování krajů přišije gumička. Rouška se vyžehlí a jde do provozu.  
„Nedaří se mi je počítat, jak rychle mizí. Nepřestaneme je šít ani v době, kdy už budou pořízené ty průmyslově vyráběné,“ říká šička Miluše Bryndová. Ta se mimo roušek věnuje přes třicet roků především opravám i šitím potahů sedaček a opěradel kladenských autobusů. „Tahle práce má teď přednost. Jde o zdraví řidičů i cestujících,“ dodává. Nyní je řada právě na cestujících, aby uposlechli doporučení magistrátu i přepravce a nastupovali do vozů se zakrytým obličejem.

Jan Murárik

Tahle látka měla spolu s peřinou někoho hřát. Za chvíli bude chránit zdraví řidičů

Dokument natáčel kladenský fotograf a kameraman Jiří Hokův