Začalo „druhé kolo“ komunálních voleb. Ve srovnání s ním byla celá předvolební kampaň školou pro šlechtičny. Při skládání místních koalic se hraje úplně bez rukavic. Nad vznikající koalicí v Kladně se zamyslel komentátor MF DNES Miroslav Korecký. 

V minulých čtyřech letech jsem se dost zdráhal šířit se veřejně o svém bydlišti. Tam, odkud jsem, totiž vládla KSČM, pohrobek zločinecké KSČ. A další roky to nebude lepší, k moci u nás přichází nahnědlé a hlavně dost pošahané hnutí SPD Tomia Okamury. Co je to za bizarní vísku, kde je tohle možné? Kladno. Město se 70 tisíci obyvateli. Největší ve Středočeském kraji. Třinácté v celé republice.

Volby tu v sobotu drtivě vyhrála místní Volba pro Kladno, dosavadnímu primátorovi Milanu Volfovi chyběly čtyři mandáty k absolutní většině. Ještě pod příkrovem volební noci se ale vítěz fakticky už ocitl v opozici. Přitom ne že se jeho konkurenti dohodli na složení nové koalice, oni už rovnou podepsali hotovou koaliční smlouvu.

Na tom by ještě nebylo nic tak zvláštního, to se stává, to je politika. Zajímavější je seznam těch, kdo se musel spojit, aby to stačilo na vyšachování vítěze voleb (připravte se, ten seznam bude dlouhý). ODS v čele s někdejším primátorem Danem Jiránkem, též předsedou Svazu měst a obcí. Hnutí ANO, jež bylo dosud s Volfem v koalici. Slepenec Kladeňáci, v němž se sešli TOP 09, lidovci, STAN a Piráti. Tedy formace místních osobností, ředitelů škol a také třeba regionální šéfky Člověka v tísni, kteří slibovali vyčistit městskou politiku. A konečně třešnička na dortu: Svoboda a přímá demokracie!

Hnutí SPD přitom v Kladně nezastupovala žádná místní „ořezávátka“, jedničkou kandidátky byl Okamurův asistent a druhý muž hnutí v celém kraji Oldřich Černý. Od zbylých účastníků fakticky sedmibarevné koalice má SPD slíbený post náměstka primátora a další místo v radě města, což bude možná největší komunální úspěch Okamurovy formace po jejím neslavném výsledku.

Báječná léta s Tomiem

Na bleskově umíchaný smrtící koktejl v Kladně zareagovala z pražských centrál pouze TOP 09. Její šéf Jiří Pospíšil vyzval předsedu kladenské stranické buňky a signatáře koaliční smlouvy, aby odešel buď z koalice, anebo z topky (vybral si to druhé). V hlavním stanu ODS jen první místopředsedkyně Alexandra Udženija prohlásila, že to nepovažuje za ideální variantu (to se nám ulevilo) a předseda Fiala „zahřměl“, že si od Jiránka vyžádá vysvětlení této nestandardní situace. Od ANO, KDU-ČSL či STAN ani slovo.

Je asi zbytečné připomínat, jaký rachot ve všech zmíněných partajích nastal, když na jaře po krachu první varianty vládnutí s ČSSD začal Andrej Babiš vyjednávat s Okamurou. A že se nakonec SPD ukázala být nestravitelným soustem i pro hnutí ANO, které má přitom žaludek velmi odolný. Dokonalá ukázka pokrytectví těch úžasně demokratických a standardních stran, které by za pár míst u koryta prodaly i vlastní babičku.

Přitom průšvih v Kladně nespadl z nebe. Politická traumata mívají hluboké kořeny, stejně jako ta osobní a rodinná. V tomto případě jde o historii starou skoro dvacet let. Primátor Volf byl tehdy vycházející hvězda ODS, v Kladně dokázal vítězit nadpoloviční většinou. Opozice fakticky neexistovala, a proto si ji ODS vytvořila uvnitř sebe sama. Místní partaj se rozdělila na dva tábory a ten druhý, Jiránkův, poslal Volfa „do tepláků“.

Když se dostal z vazby, trvalo mu pět let, než se u soudu očistil. Pak se vrátil, založil místní hnutí a Jiránkovu ODS na hlavu porazil. A v letošních volbách svůj triumf ještě zvýraznil. Ani Volf přitom není žádný andílek – aby zahnal ODS do opozice, spojil se coby pravičák raději s ANO a komunisty. Teď mu to Jiránek vrátil s „nácíčky“.

Kladno je tak příkladem města uvězněného v egoismu a historických křivdách dvou mužů ze stejné partajní líhně. Oba dokážou uspět, ale nikdy by se ani nepozdravili, žluč vítězí nad politikou a rozumem.

A poslední osobní vsuvka: když jsem stál v sobotu dopoledne za volební plentou a váhal mezi Volfem a Jiránkem, prohrál to Volf právě tím, že se minule spojil s komunisty. Takhle nějak vznikají budoucí nevoliči.

Volím mistra, vládne moula

Kladenský případ je extrémní tím, jaké odpadkové koše bylo potřeba prohrabat k sestavení většiny proti vítězi voleb. Jinak to není tak ojedinělé, že se tři, čtyři, pět i více stran spojí, aby vyšachovaly prvního. Jak bylo řečeno, je to politika, vítězí ten, kdo najde většinu. Po minulých volbách takto konkurenti vytlačili vítězné ANO v Olomouci nebo Plzni, teď se podobný pakt proti ANO chystá v Jihlavě a proti ODS v Praze.

Je-li to jako v metropoli, kde se pět formací liší o pouhé dva mandáty, nebije to tolik do očí jako bratrstvo sedmi ratlíků v Kladně. Není to sice nic nedemokratického, ale je to za hranou jakési politické morálky a na voliče to působí ohromně demotivačně. Proč vybírat nejlepšího, když stejně nakonec vládne parta těch nejhorších?

V komunále bohužel není žádný obecní prezident, který by jako při skládání vlády někoho jmenoval starostou či primátorem. A sotva lze zákonem přikázat, že radniční většinu musí sestavit vítěz voleb. Problém by přitom nevyřešila ani přímá volba starostů: třeba v Kladně by dnes jejím výsledkem byl bezmocný primátor Volf v čele té úžasně duhové rady města od modré po hnědou.

Autor: Miroslav Korecký

Zdroj: https://volby.idnes.cz/komentar-kladno-volby-komunal-korecky-mf-dnes-fo6-/volby.aspx?c=A181009_431580_volby_zaz

Ilustrační foto: VK