V Kladně žije se svojí rodinou a vede tu devátým rokem Husův sbor. Rodák z africké Keni Phanuel Osweto (40), jako mnozí jeho krajané, odletěl na začátku tohoto století studovat do bývalého Československa medicínu. Ovšem jako jeden z mála z nich se posléze dal na profesionální šíření víry a přijal za svou Církev československou husitskou. 

Rozhodl jste se pro kázání víry ze dne na den?
Postupně (usmívá se). Bůh asi chtěl, abych mu sloužil v Čechách a v nich konkrétně v Kladně. Původně jsem v Keni rozjížděl projekty na vybudování počítačového centra, základní školy nebo dětského domova. Víru jsem měl jako koníčka, který se přesunul do studií teologie. V Keni jsem spolupracoval se zahraničními lékaři a přitom jsem v místním kostele tlumočil kázání pro ně do angličtiny. Byl tam také český lékař, který mne k teologii přivedl. Když jsem si v Česku chtěl vybrat vyznání, dostal jsem se k husitské církvi. Po studiu jsem v roce 2010 dostal nabídku obsadit uvolněné místo pastora v Kladně. Tak jsem se sem z Prahy i se svojí manželkou přestěhoval. Žijeme v domečku takřka proti našemu kostelu.

Zvykl jste si na život v Kladně bez problémů?
V Praze jsem žil předtím šest let, takže orientovat se v kladenském životě pro nás žádný problém nebyl. Lidé ze sboru nám hodně pomáhali. 

V Kladně musíte kázat v češtině. Nadřel jste se, než jste česky začal mluvit plynule?
Jsem samouk. Bifloval jsem se sám slovíčka i fráze. Věřil jsem, že to zvládnu. Bůh tomu chtěl, aby se i to povedlo. Základy jsem dostal v Praze na koleji, kde se mnou většina studentů mluvila česky. Anglicky málokdo. Jenom asi tři měsíce jsem dřel vaše ř (směje se). Až nedávno jsem zvládl aspoň trochu psát gramaticky správně. A konečně můžu chodit do divadla a rozumím všemu, i českým vtipům či narážkám. V humoru nejsme my, Keňané, zase tak moc odlišní. Akorát u nás se podle oblasti vykládají vtipy dvojjazyčně v nářečí i v angličtině, která je naším úředním jazykem.

Vánoční zvyklosti doma v Kladně držíte podle českých, nebo podle keňských tradic?
U nás v Keni je věřící snad každý druhý člověk a stejně jako tady jsou o vánočních svátcích u nás v Africe kostely zaplněné. Převažuje tam křesťanství, z něj více katolická víra. Z českých zvyků jsem nepřijal kapra. Mně smrdí (směje se). My si doma připravíme slepici, jako přílohu rýži místo bramborového salátu. Moje rodina - děti tady od narození chodí do školních zařízení, takže ty berou české Vánoce za své - si oblíbila české vánoční cukroví, já ho nemusím. Tady zdobíme vánoční stromeček, v Keni, která je hodně rozmanitá, tohle není zvykem. Výjimečně ve městech.

Co všechno o letošních svátcích v Kladně jako pastor absolvujete?
Včera jsme měli dvě bohoslužby. Z toho jednu v jedenáct hodin večer. Na Boží hod mám volno, které si užiji (usmívá se), na Štěpána zase sloužím. Letos vycházejí pravidelná nedělní kázání před Štědrým dnem a Silvestrem. Těch bohoslužeb je tedy pro věřící dost. Na Silvestra se s našimi věřícími sejdeme odpoledne, pak pořádáme novoroční setkání.

-red-