Máte někdy chuť se vším praštit a „uklidit“ se někam, kde vás nebudou otravovat děti, vyzvánění mobilu a pošťáci s upomínkami, zkrátka celý svět? Pak si přečtěte zkušenost čtenáře Vašeho Kladna, který zvolil dobrovolný týdenní pobyt v naprosté tmě.

Kdy jste se rozhodl pobyt uskutečnit?
Přemýšlel jsem o něm už od loňského léta s tím, že v prosinci jsem si objednal termín pobytu na únor.

Co vás k takovému rozhodnutí vedlo?
Přepracovanost, vyhořelost, stres, krize středního věku, blížící se padesátka, odrostlé děti? Asi od všeho něco (úsměv).

Co jste si od pobytu sliboval a splnilo se to?
I když jsem si o tom pár věcí přečetl na internetu a zhlédl několik videí s tímto tématem, stejně je to individuální a každý jedinec má své vlastní nezaměnitelné prožitky. Hlavním důvodem bylo si během týdne v klidu zhodnotit stávající život, říci si, co už dál dělat nechci nebo chci změnit, a naopak co chci začít dělat jinak. Zdánlivě jednoduché myšlenky, na které mi ale v hektickém životě nezbýval žádný čas. Teď jsem určitě optimističtější, snažím se nerozčilovat, usmívat se na druhé a nezapínat denně televizi, která nás převážně „zásobuje“ negativními zprávami. Také vypínám a zapínám mobil, kdy já chci a ne že mi všichni volají, když něco potřebují. Nevadí mi červená na křižovatce, protože už tolik nepospíchám, nevadí mi, že prší, nevadí mi fronta v lékárně, prostě svět je vlastně super a hlavně takový, jaký si ho uděláme.

Vraťme se ale k temnému pobytu. Jak je to ve tmě s hygienou? Není těžké najít například toaletní papír?
Tma vám vlastně vůbec nevadí, v malém prostoru se rychle zorientujete. Každá věc má své místo, v místnosti je wc, umyvadlo a sprchový kout, takže v tomto směru žádný problém.

Říká se, že zhruba tak třetí čtvrtý den pobytu ve tmě se zbystří některé smysly, například na úkor očí sluch. Stalo se?
To se děje už od prvního dne, kdy i přes odhlučněnou místnost velmi vzdáleně slyšíte například projíždějící auto, nebo když se v sousední místnosti někdo sprchoval. Je to takové malé spojení s okolním světem (úsměv).

Jak se ve tmě stravuje a jaký byl jídelníček?
Každý den dopoledne v pravidelnou dobu vám obsluha z vedlejší „černé“ místnosti dá hned za dveře termosku se dvěma litry bylinného čaje a druhou termosku, kde máte tři jídla. K snídani suchý krajíc chleba, k obědu pohanku, kuskus nebo jinou obilninu a k večeři trhaný salát politý olivovým olejem. Sníst si to můžete hned dopoledne všechno, ale pak vás čeká dlouhých 24 hodin (úsměv).

Co člověku táhne hlavou třeba pátý den pobytu?
Pátý den se člověku v hlavě honí, aby už byl hlavně ten šestý den, respektive sedmá noc a šel domů (úsměv). První dny přemýšlíte o sobě, o práci, o dětech, o manželce, o rodičích, o kamarádech, ale ten poslední den už myslíte jenom na to, že chcete vidět světlo.

Co bylo pro vás nejhorší?
Pro mě osobně asi byla nejhorší absence času. To, že se ráno probudíte a nevíte, jestli jsou čtyři hodiny ráno nebo deset hodin dopoledne, mne docela stresovalo. Po pár dnech si ale zvyknete.

Komu byste pobyt doporučil, kolik to stálo a kde takové místo hledat?
Týdenní pobyt ve tmě by měl člověk absolvovat po důkladném zvážení, s tím, že by měl alespoň částečně vědět, proč tam jde a co mu to má přinést. Absolvovat pobyt ve tmě jenom z hecu, nebo abyste dokázal něco svým kamarádům, je nesmysl a přesně tenhle typ lidí většinou pobyt nedokončí. Samozřejmě by se do tohoto „podniku“ neměl pouštět člověk, který má nějaké psychické problémy, bere antidepresiva, má strach ze tmy nebo trpí klaustrofobií. Takže těch, pro které je to vhodné, je zřejmě většina. Míst, kde se tyto pobyty v rámci ČR provozují, je zhruba 25. Mě konkrétně stál týdenní pobyt ve tmě 5 500 Kč a byly to dobře vynaložené peníze.

-mar-

V tomto domě můžete strávit týden v naprosté tmě