Sportující učitelé. Marek Vašák postrádá u dětí větší motivaci

Ve společnosti se neustále poukazuje na to, že se současné děti staví ke sportování spíše zády než čelem. Oslovili jsme kladenské sportující učitele, abychom se dozvěděli jejich názor na sportovní aktivitu žáku a studentů. Marek Vašák (30) učí na sportovním gymnázium teorii sportovní přípravy, angličtinu a tělocvik. K tomu hraje třetí fotbalovou ligu za Hostouň a druhou futsalovou ligu za FK Kladno.

Měl jste jako žák nebo student závodně sportujícího učitele?
Myslím si, že neměl. Na nikoho se nepamatuju. Na základku jsem chodil v Pcherách, tam o aktivně sportující učitele byla nouze a na sportovním gymnáziu si nikoho takového nevybavuji. Bývalé sportovce jsem ale určitě ve škole potkal.

Vědí o vás žáci, že jste sportující učitel?
Když jsem učil na základní škole, tak děti o sport zájem moc neměly. Na gymnáziu o tom, že sportuji, žáci i studenti vědí. Ostatně chodí k nám jak děti z Hostouně, tak děti, které se o fotbal zajímají, například prostřednictvím kladenského SK. Někteří moji žáci se chodili dívat i na futsal. To mě potěšilo, když si udělali čas v pátek večer a šli nás do sportovní haly povzbudit (usmívá se).

Rozdal jste ve škole už nějaká sportovní moudra?
Musel bych se jejich sportování věnovat delší čas. Snažím se jim něco předat, ale nemyslím si, že to vnímají. Spíše v teorii sportovní přípravy jim předávám zkušenosti z rehabilitací po svých sportovních zraněních. Vštěpuji jim také, jak fungují vztahy trenér versus sportovec.

Máte ve třídě z vašeho pohledu vyloženě sportovní talent?
Top sportovce tam nemám, ale potenciál vidím v jedné pětibojařce a tenistovi, který má individuální studium.

Ustupuje obecně ve vaší škole u sportovců učení jejich sportovní aktivitě?
U některých určitě ano. Chápu, že když mají čtyřikrát až pětkrát týdně trénink, raději jdou sportovat, než aby seděli doma a učili se. Pak je na trenérech a rodičích, aby je k učení vedli. Zatím nemám pocit, že by je takto nevedli.

Učíte angličtinu. Jak jsou na tom studující sportovci jazykově?
Jsou na tom líp než generace před nimi. Ať už musejí na sportovištích konverzovat v cizím jazyku, nebo se s ním setkávají díky počítačům, internetu a chytrým telefonům. Takže je pro ně cizí jazyk, konkrétně angličtina, k používání přirozenější. V dnešní době je pomalu standard, že studenti mluví anglicky.

Co byste ohledně sportu i přirozeného pohybu současným dětem doporučil?
Mně u současných dětí, samozřejmě ne u všech, schází nějaká vnitřní motivace se hýbat, nebo aby jakoukoli činnost dělaly naplno. Připadá mi, že jsou spokojení už jenom s tím, že si jdou něco zahrát. Motivaci dosáhnout něčeho navíc tam nevidím.

Vy jste sportovní motivací ve své sportovní kariéře dosud evidentně překypoval. Třeba ve fotbale jste to s Hostouní dotáhl do třetí ligy. V ní se potkáváte se Spartou i Slavií. Jaký to je pocit hrát proti rezervám slavných týmů a jako obránce hlídat občas i slavné ligové fotbalisty?
(směje se) Mám rozporuplné pocity. Jednak výsledky ve třetí lize nemám ideální a jednak já nemám momentálně ideální výkonnost. Ale jsou to i nezapomenutelné pocity. Nikdy jsem si nedokázal představit, že proti těmto hráčům nastoupím.

Jakou další sportovní motivaci nyní máte?
Ve fotbale si udržet výkonnost, abych byl co nejdéle platný pro tým, a ve futsale chceme v této sezoně s Kladnem postoupit do nejvyšší soutěže.

Jan Murárik

mvasakvruce