Sportující učitelé. Současná česká společnost často upozorňuje, že se děti staví k aktivnímu sportování spíše zády než čelem. Oslovili jsme kladenské sportující učitele, abychom se dozvěděli jejich názor na sportovní aktivitu žáku a studentů. Václav Vondrovský učí na kladenské Střední zdravotnické škole a Vyšší odborné zdravotnické škole český jazyk a občanskou nauku. Ve volném čase se rekreačně věnuje kulturistice.

Provozoval jste nějaký sport na závodní úrovni?
Za školu jsem plaval a pak jsem osm roků dělal závodně kulturistiku.

Vědí o vás žáci, že jste sportující učitel?
Vědí, ale nezmiňují to. Nejvíc naši studenti, kteří také chodí do posilovny. Když se v posilovně potkáme, občas chtějí poradit.  

Máte pocit, že studentky a studenti z vaší školy rádi a ve velkém počtu sportují?
Nejsem sice tělocvikář, ale myslím si, že jde o minimum studentek i studentů. Poznáme to nejčastěji, když jsme s nimi venku. Tam jim dělá potíže vyjít kopec… Ovšem také u nás studují sportovkyně, které docela úspěšně naši školu reprezentují. Neovlivním u studujících vzhledem k předmětům, které učím, jejich chuť nebo nechuť se hýbat. Ale v občanské nauce jim mohu vysvětlit, a také toho využívám, smysl zdravého životního stylu, jak duševního, tak fyzického. Studentky to vnímají. 

Je mezi současnou generací studentů znát touha po úspěchu?
Podle mého je. Někdo má k tomu blíž, někomu třeba úspěch nic moc neříká. To je individuální. Významnou roli v jejich životě hraje rodinné zázemí.

Když jste vy byl student, nebo ještě žák, měl jste učitele, kteří aktivně sportovali?
Měl a například náš učitel češtiny na základce byl zapáleným fanouškem kladenského hokeje a mě i skrz hokej přivedl k oblibě českého jazyka.

Jan Murárik