Sportující učitelé. V současné době často upozorňujeme, že se české děti staví k aktivnímu sportování spíše zády než čelem. Oslovili jsme proto kladenské sportující učitele, abychom se dozvěděli jejich názor na sportovní aktivitu žáků a studentů. Pavel Drešer (56) žije a sportuje v Kladně a v Praze učí na základní umělecké škole hru na klávesy a harmoniku. Ve volném čase hraje rekreačně na výborné úrovni tenis i ping-pong.

Sportoval jste v mládí na závodní úrovni?
Pouze rekreačně. Jsem samouk v klasickém i stolním tenise. S tenisem jsem začínal zhruba v osmi letech. Hrál jsem často se svými vrstevníky, ale nikdo nás základy neučil. Byli jsme nadšenci do jakéhokoli pohybu.

Mají vaši žáci sportovního ducha?
Mají a je jich poměrně dost. Hodně jich třeba hraje tenis. Mě to ani moc nepřekvapuje. Podle mne jsou současné děti docela činorodé. Podle mne za tím jsou jejich rodiče, kteří vesměs mají obavy, aby se jejich děti nechytily špatných part, tak je dávají na různé sporty i kroužky, někdy i na víc najednou. Snaží se je v jejich volném čase co nejvíc zaměstnat. Odvrácená strana téhle snahy je, že děti nemají často šanci naučit se jeden sport. Měly by se zaměřit na jedno odvětví pořádně.

Je u vás ve třídě zatím skrytý hudební Federer?
Máme tam dva šikovné kluky, talenty. Uvidíme, co z nich vyroste (směje se).

Jan Murárik