V Kladně potkáte několik generací dětí, které na vrcholové úrovni pokračují ve sportovních šlépějích svých rodičů. S některými z nich jsme si povídali v rámci našeho seriálu. Jiří Kubálek na špičkové úrovni střílel a stále střílí z palných zbraní nejen ve své kladenské střelnici, ale také na mezinárodní úrovni. Jeho syn, Jakub, patří k hlavním osobnostem atletického klubu A.C. TEPO Kladno.

Proč se z Jakuba stal atlet a nikoli elitní střelec?
Jiří: I když se odmalička pohyboval mezi zbraněmi či nábojnicemi, samo od sebe ho nelákalo vzít zbraň do ruky jako sportovní náčiní. S kamarády se dali na atletiku a do té se jako do sportu zamiloval. Na to, jaký sport má dělat, se nás doma nikdy neptal.
Jakub: Neřekl bych, že nejdu v tátových šlépějích. Ono totiž vedle střelby je táta vynikající rybář a vášeň pro rybaření jsem v genech podělil na sto procent (usmívá se). K rybám jsem dozrál postupně. Třeba jednou začnu i pravidelně střílet.

Co, Jakube, máte ze svého táty jako sportovce?
Určitě vytrvalost.
Jiří: Doplním pracovitost a cílevědomost.

Čeho si jeden na druhém považujete?
Jiří: Kromě jiných charakterových vlastností, si na Kubovi považuji jeho schopnosti se vzdělávat. Zatímco já mám vzdělání vydřené, on s lehkostí vystudoval tři vysoké školy. Obdivuji jeho organizační schopnosti. Když vidím, kam s lidmi v klubu dotáhli mítink Kladno hází a Kladenské memoriály, tak před tím hluboce smekám. V organizačních schopnostech Kubovi nesahám ani po paty.
Jakub: Nejen táta, ale oba rodiče mi dali volnost a důvěru. Ukázali mi, že sport může být životní cestou. Toho si moc vážím.

Co ten druhý ve sportu podle vás ještě dokáže?
Jiří: Stane se šéfem svazové atletiky (usmívá se).
Jakub: Jelikož stále na terčích trefuje desítky, tak věřím, že jako sportovec se také realizuje ve své střelnici a bude v ní stále šťastný.

Jan Murárik