Nemusejí čekat, až budou naplno vhozeni do světa dospělých. I když chodí na základku či v Kladně studují, projevili se už nyní jako výrazné osobnosti. My vám mnohé z nich do konce školního roku představíme. Sportovní gymnázium vybralo Jakuba Voboru (17), talentovaného matematika i fyzika, který touží po Nobelově ceně.

Prý chceš Nobelovu cenu. Jaká je k ní podle tebe cesta?
Je to můj sen. Myslím, že cesta za ní je hodně trnitá a složitá (usmívá se). Za jejím dosažením je tvrdá práce.

Máš pocit, že ses ocitl aspoň už na začátku této cesty?
Snažím se tam dostat. Získávám různé zkušenosti a vědomosti, které mi k tomu poslouží. Absolvuji různé kurzy a semináře na vysokých školách, které mně usnadní přijímačky. 

Jsi spokojený s tím, co ses na nich dozvěděl?
Jsem spokojený, baví mě to, je to moje záliba. V matematice i fyzice je toho spousta, co ještě není objeveno, za co můžu Nobelovu cenu získat.

Myslíš, že k tomuto ocenění můžeš dospět v Česku?
Úroveň vysokých škol v Česku je dobrá, ale v zahraničí je více příležitostí. Ale to neznamená, že jako Čech Nobelovu cenu nemůžu získat (usmívá se). 

Za dva roky maturuješ. Kam poté zamíříš na studia?
Uvažuji o ČVUT v Praze, nebo o Karlově univerzitě. Rád bych se prvotně dostal na ČVUT. Ale v žádném případě nesmím nejdřív podcenit maturitní zkoušky (směje se).

Zabírají ti matematika a fyzika také většinu tvého volného času?
Zabírají mi hodně volného času, ale snažím se ho věnovat také čtení, například fantasy a sci-fi. 

Co ti dává Sportovní gymnázium, které si zřejmě hned tak matematik a fyzik asi nevybere?
Tuhle školu jsem na začátku studií měl nejblíže ke svému domovu a působila na mě sympaticky. Říkal jsem si, že se mi bude studium v ní určitě líbit, což se mi potvrdilo. Dává mi všechno, co ke svému vzdělávání potřebuji.

Jan Murárik