Malý rozdíl mezi chováním naší vlády a vlády dánského království... Na úvod - jsou tam jistá omezení, ale akce už se tam dělají.

To hlavní ale je, že dneska nám od našeho dánského agenta dorazila na účet první kompenzace za zrušené vystoupení na květnovém festivalu Hede Rytmer v Silkeborgu. Je 47 % původního honoráře. Je to na jednu stranu příjemné, ale na druhou stranu člověk bohužel vidí ten rozdíl v přístupu. Dánská vláda sama vypracovala plán na podporu omezených aktivit, protože si moc dobře uvědomuje, že festivaly nejsou jenom nenažraný muzikanti, ale hlavně strašně moc technických profesí, zvukaři, elektrikáři, stavbaři, řidiči, catering, účetní, sekuriťáci, obsazený hotely, restaurace a na to navázaný další a další profese.
Naše vláda jenom vymýšlí, kulišárny, jak postižené profese ještě více ojebat, bije se v prsa, že u nás máme nejmenší restrikce široko, daleko a jenom permanentně vyhrožuje. Velký, velký respekt k českým pořadatelům, že nějak přežili. 
My jsme firmu, kterou jsme měli 16 let, položili hned v květnu a tři zaměstnance poslali do světa a dva z nich se naštěstí zakopali ve státních službách. A až mě někdo napadne, že mám jít dělat něco užitečného, tak bych chtěl upozornit, že také patřím ke 427 tisícům nepostradatelných státních zaměstnanců, kteří prožírají peníze, které buď vyprodukovaly soukromé firmy, firmičky a živnostníci, anebo si je naše vláda půjčila a budou je splácet naše děti a vnoučata - ale co, to je jejich věc, stejně akorát zloběj a čuměj do mobilů a já mám před sebou posledních 15-20 let života. Howgh!

Luděk Maulis, The Beatles Revival