Tvůrce kladenské adventní zahrady J. H. Čačko: Na světě je i spousta milých lidí

Letošní kladenský advent vytvořil v zámecké zahradě snový svět. Svět, jenž ve své finální podobě naprosto nadchl první děti, které do zahrady při jejím premiérovém představení včera po setmění zašly. Autorem „Pohádkového světa za skříní“ je Jozef Hugo Čačko, šéf výroby Městského divadla Kladno.

Jak jste se dostal k zakázce vánoční výzdoby zámecké zahrady?
K projektu vánoční zámecké zahrady jsem se dostal v druhé polovině října na pracovní schůzce s paní Lenkou Růžkovou z města, která přišla s požadavkem za jednatelem MDK Janem Krafkou. Pracuji v divadle na pozici Vedoucího výroby a provozu, taky s divadlem pravidelně spolupracuji na návrzích k inscenacím. Poptávka byla vymyslet a nazdobit zámeckou zahradu tak, aby se z ní ve vánočním období stala zahrada pohádková. Nabídka tak nějak padla na mě a já se jí rád zhostil. To jsem ještě netušil, že se z nevinné výzdoby stane opravdu velký ambiciózní vánoční projekt. 

Kolik na ní pracovalo lidí, jak dlouho trvalo vymyslet návrh a poté samotná instalace?
Je nutné si uvědomit, že vzhledem k pandemii a vládním omezením, přišla poptávka po výzdobě zámecká zahrady tak říkajíc pět minut po dvanácté, protože do poslední chvíle nebylo jasné, co a jak se bude moct konat a za jakých podmínek. Na návrh byl proto spěch, objednat a koupit materiál v době, kdy je většina obchodů zavřena, nebyl taky lehký úkol. Na realizaci koncepce se podílelo 6 zaměstnanců dílen Městského divadla Kladno (MDK, pozn. red.), divadelní technici, pánové a dáma ze společnosti, která dodala a instalovala vánoční světla, jeden moc šikovný elektrikář, jeden scénograf, jedna divadelní dramaturgyně a dva zahradníci. Samotná instalace trvala asi 8 dnů. Realizaci také zkomplikovala moje náhlá hospitalizace v nemocnici, s kterou nikdo nepočítal, takže jsme byli nuceni několik dnů pracovat „přes telefon“. Také kvůli tomu při instalaci vznikly i nějaké ty zmatky, které vyústily ve smršť negativních komentářů na sociálních sítích. Hateři totiž vyfotili přípravy parku a na sítě vyšli s tvrzením, že se jedná o výsledný počin. Kdyby všichni ti, co tomu statusu věnovali třeba jen minutu, navštívili zahradu dnes, určitě by si sami všimli, že je to poněkud jiné, než jak to prezentují "ne-fanoušci" kultury na Kladně. Mělo to ale i své plus, jestli něco udělá projektu reklamu, tak je to právě reklama negativní. V poslední den instalace si dvířka skříně podával jeden zvědavý návštěvník za druhým a u většiny těch zvědavců, které přilákal onen status, bylo slyšet hlavně nadšení. 

Kde jste se inspiroval?
Určitě to je ve světě pohádek, ve fantazii dětských myšlenek, v pravosti vánočních emocí u všech dětí. Ty vám nikdy nebudou říkat lež proto, že se jim to hodí nebo aby si vás koupily. Dítě vždy projeví emoci tak, jak ji cítí. Prostě vám řekne pravdu. Neví, proč by tomu mělo být jinak, dětská spontánnost a nevinnost je na vánočních svátcích jeden z nejvzácnějších okamžiků a jedním z důvodů, proč třeba já osobně svátky tolik miluji. Podobu návrhu a jeho tvarosloví taky určily objekty existující v zahradě. V neposlední řadě jsou to i mé vlastní idee, které jsem sám v objektech a prostorách zahrady cítil a vnímal. Dospělý by nikdy neměl zapomenout na dítě v sobě, ani když proti němu stojí celá armáda přísně se mračících dospělých. S dospěláky by byla častokrát větší legrace, kdyby se přes všechny starosti uměli občas chovat jako děti. Inspirací je i samotný příběh dvou medvědic, které zámeckou zahradu obývají a, i když v zimním čase spí, jsou hvězdami široko daleko a jejich pověst je předchází. 

Co všechno jednotlivé části díla vystihují?
Snažili jsme se jednotlivé části parku přizpůsobit několika vánočním příběhům, které si může každý návštěvník najít a vyložit sám. Vstup do parku vede přes skříň, což může být chápáno třeba jako odkaz na Narnii. V druhé části ale můžete nalézt žebřiňák třeba z pohádky Tři oříšky pro Popelku, houpací koně z Louskáčka nebo bílé zmrzlé stromy z pohádky Ledové království. Umělecké sousoší duší instalované v zámecké zahradě se už jenom proměnou okolí může najednou v očích dětí i dospělých stát třeba keporkaky plujícími trávníkem, nebo možná Hatifnati, pižďuchy nebo dvěma lelky ze skříně? Na podiu jsme postavili velký vánoční strom, který střeží dva andělé. Kulatá kašna se proměnila v obří bonbon, s kterým se děti můžou vyfotit. A na ploše u nejslavnějších medvědic středočeského kraje se procházejí jejich ledoví bratranci ze severního pólu a zaskakují za obě živé dámy, které se oddávají zimnímu spánku v teple svých pelechů. 

Z jakého materiálu jste výzdobu realizoval?
Instalace se skládá ze dvou částí: té první umělecké, která se pro zahradu vyráběla ze dřeva a kovu a následně byla obalena do textilií. Nadstavba na sloupy, konstrukce bonbonu, vstupní skříň, podstavec pod lvem. Vše je vyrobeno s ohledem na to, že se jedná o instalaci venkovní, u obalených stromů látkou věřím, že zvládnou i nápory silných větrů nebo zátěž sněhové pokrývky, vstupní skříň byla dokonce opatřena visacím zámkem tak, aby šly dvířka do pohádky večer zamykat a zabránilo se například vandalismu. Ta druhá část instalace je světelná. V zámecké zahradě byly použity kilometry světýlek, 10 světelných andělů, 10 vánočních koulí a 10 velkých vánočních vloček, světelní medvědi, konec parku rámuje světelná zeď zavěšená na sousedící stodolu. Díky světelnému designu se ze Zámecké zahrady stal opravdu magický svět plný barev a světel. U světel počítáme s tím, že je bude možné v příštích letech opětovně užívat. Stejně tak je to i u nově vzniklých objektů ze dřeva a kovu a stejně na tom je i látka, která jde vyprat a uschovat. Pokud se ale ptáte, jestli instalace ustojí případně i potřebu jednotlivců ji ničit, to může životnost instalace ovlivnit. Jinak jsou všechny objekty trvanlivé a stabilní. Vždy se snažím myslet pozitivně a věřím, že instalace nám všem bude dělat radost až do Tří králů. A že zakoupený materiál i světýlka vydrží i pro další roky.

Co se s materiálem po Třech králích stane?
Všechny objekty se uschovají ve skladu kulis v MDK. Jak jsem již naznačil v předešlé otázce, látky se dají smotat, vyprat a uschovat taky na další roky vánočních výzdob. Všechny objekty, jak umělecké tak ty světelné, zůstávají v majetku města, takže budou dělat radost další roky v prostorách města. Třeba je ten další rok uvidíme na náměstí nebo v divadelním parku.

Jakou odezvu jste dosud zaznamenal?
Tahle otázka je nejzajímavější, u divadla jsem jako scénograf již jedenáct let, taky jsem dělal již několik exteriérových instalací pro různé společnosti a připravoval různá vystavění pro komerční účely. Názory, které jsem za čas instalace pochytil, byly tak různorodé, že jsem sám v posledních dnech začal pochybovat o vlastní ideje instalace. Lidé v dnešní době dokážou být strašně zlí. Ani ne osobně, hlavně na sociálních sítích. O komentářích právě z tohohle prostředí jsem se dozvěděl od kolegů, kteří jsou na sítích aktivní. Já totiž již 8 měsíců od sociálních sítí abstinuji. Zvědavost mi nedala a na komentáře jsem se podíval, zvládl jsem první čtyři a pak to opět zavřel. Tolik urážek a hrubých slov na svoji osobu jsem nečetl za celou svoji kariéru, první den na mě reakce občanů dolehly a byl jsem sám naplněn skepticismem. Poslední den instalace se ale to vše změnilo, když jsem byl přímo v zahradě s Kateřinou, která instalaci zvládla i bez mé přítomnosti, za což jí chci touto cestou poděkovat. Ten den mě přesvědčil, že děláme správnou věc. Ty šťastné výrazy procházejících dětí, tříd ze školek, křik, smích a radost z výzdoby mě skutečně dojaly a já si opět jen utvrdil, že jestli bych tu instalaci navrhl a instaloval společně s kolegy MDK jen pro ty děti, tak to stálo za to. Jak jsem již psal výše, na světě je spousta zlých lidí, poselstvím této instalace je ale hlavně fakt, že je tady ale také spousta lidí hodných, milých, usměvavých, co si takové výzdoby váží a jsou i kvůli svým dětem za ni vděční. A to jsou momenty, kdy se sám utvrzuji v tom, že to má smysl. Jak je tomu i v pohádkách, dobro zvítězilo nad zlem i v tomhle případě. A proto chci touhle cestou popřát všem návštěvníkům zámecké zahrady příjemný zážitek, chvíli, kdy můžou z nelehkých časů utéct do světa pohádky. Letošní zámecká zahrada je prostorem pro představivost a oslavou naděje a dobrých konců.

Jan Murárik