Libuše Amálie Holá: Pusťte děti do škol a neočkujte nás Astrou

Libuše Amálie Holá vede základní školu v Amálské ulici. Ode dneška po delší době opět tichou budovu i bez prvních a druhých tříd. Také její zaměstnance čeká očkování a možná i povinné testování žáků. Také ona druhý školní rok organizuje distanční výuku.

Necháte se očkovat?
V naší škole se chtějí nechat očkovat všichni, akorát odmítáme vakcínu AstraZeneca. Objevila se zpráva, že na učitele zbyla… Důchodci ji nechtějí, tak ji dostanou učitelé. To vyznívá, jako kdyby učitelé byli póvl. Je to urážející. Máme právo ji odmítnout. Očkovaní chceme být, chceme chránit sebe i děti. Přeci nám ale nemůže někdo přikázat, čím se očkovat. Nikdo nám na výběr zatím nedal.

Kdyby vám nabídli vyhovující značku vakcíny, víte, kdy se dostanete na řadu?
Nevíme. Nikdo to neví, ale registrovat se už můžeme…

Jak u vás funguje distanční výuka?
Kdo ji nezažil, nedokáže si představit, co učitelé prožívají. Je to náročné nejen psychicky, ale i finančně. Používáme své soukromé telefonní účty, omezujeme své rodiny. Distanční výuka znamená od rána do večera učit nebo opravovat úkoly. Žáci jsou po tak dlouhé době apatičtí. Nám i jim by pomohlo, kdyby vláda pustila děti do škol. Rostou z nich asociálové. Často už spolu nechtějí komunikovat ani po sociálních sítích, nechtějí chodit ven.

Vláda rozhodla opačně…
Společnost tohle téma rozdělilo na dvě skupiny. Někdo je za návrat dětí do škol, jiný je proti tomu. Zlatá střední cesta, mně je to jedno, neexistuje. Pedagogové určitě chtějí návrat žáků do lavic.

Už jste všichni ve škole promoření covidem?
Nejsme. Nemáme ani jednoho pracovníka nemocného covidem nebo v karanténě. V prvních a druhých třídách jsme v novém roce měli nejvyšší docházku za mnoho let. Tolik zdravých dětí ve škole v tomto období nepamatuji. V minulém školním roce jsme v lednu a v únoru měli ve třídách padesát procent žáků. Tehdy řádila chřipková epidemie a já nevím, co ještě… Teď jich chodilo téměř sto procent.

Jste připraveni na testování žáků?
Jsem pro testování, ale ať to dělají rodiče doma. My na to nemáme kapacity. Opravdu se neflákáme, jak tvrdí někteří rodiče, opravdu máme do čeho píchnout! Ve škole trávíme kvůli distanční výuce víc času, než když je prezenční výuka. Na testování nemáme čas. Počítám s tím, že ten, kdo testy provede, je také někam odveze k vyhodnocení. My nemáme kde skladovat infekční materiál. Odmítáme vyhodnocovat testy žáků.

Cítíte tlak od rodičů?
Samozřejmě. Co rodič, to názor. Někdo by přidal hodiny výuky, úkoly, další by zase ze všeho ubral. Někdo požaduje, aby jeho dítě mohlo chodit ve škole bez roušky. Prý nařízením nosit roušky porušuji úmluvu o lidských právech. Denně řešíme nevhodné maily. S povinným testováním žáků jich ještě přibude…

Jan Murárik