V souvislosti s Oblastní nemocnicí Kladno se nejčastěji hovoří o jejím infekčním oddělení v pavilonu M. V něm personál skvěle zvládá péči o těžce postižené pacienty covidem-19. Ovšem ani ostatní oddělení nemocnice nezahálejí. Jedním z velmi respektovaných, i dalece za hranicemi města, je Kožní oddělení vedené primářkou Janou Földesovou.
Zasáhl covid od loňského března po tyto dny výrazně do chodu vašeho oddělení?
Pandemie covid-19 postihla i naše oddělení. Jako ostatně pro každého šlo o něco nového, neznámého, co nejprve budilo obavy a strach, později respekt. Rozhodnutí se dělala opravdu z hodiny na hodinu a hledaly se prostory, které by nemocným vyhovovaly nejvíce. I naše oddělení bylo zpočátku určeno jako možné infekční odděleni, a tak, prakticky během několika hodin, jsme museli limitovat všechny pacienty a čekalo se na nápor infikovaných. Ve spolupráci s ústavní hygieničkou a s vedoucí protiepidemického oddělení krajské hygienické stanice se hledaly prostory, které by splňovaly nejpřísnější hygienická opatření, a tak došlo na vyčlenění pavilonu M. Nikdo neměl představu co bude, co přijde a pacienti byli náhle rušeni z ambulantních prohlídek. Proto jsme ve spolupráci s naším IT a PR sektorem zavedli možnost online poradny a na základě údajů a fotodokumentace, které pacienti posílali, jsme stanovovali diagnózu a řešili odeslání e-receptů. Nejasné a suspektní případy se zvaly do ambulancí či hospitalizovaly.
V létě byl stav podobný?
Během letního provozu se stav mírně zlepšil. Možno říci, že jsme se vrátili k normálnímu životu, ale na podzim přišla další vlna a další stěhování. Kvůli přesunům jiných oddělení jsme museli redukovat počet lůžek a být připraveni na izolaci akutních pacientů, kteří neměli výsledek covid testů. Pro nutné uvolnění lůžkových fondů na infekčních jednotkách jsme přijímali pacienty s infekční kožní diagnózou například z Fakultní nemocnice Motol. Bylo nutné pomoci i redukovaným a přeplněným oddělením jako interna a chirurgie. Kolem Vánoc jsme museli kvůli infekci u zdravotních sestřiček na dva týdny lůžka zcela uzavřít. Po zprovoznění došlo k nárůstu počtu infikovaných v celé ČR a v nemocnici se hledaly další prostory, kam nemocné pokládat, ale chyběl personál. Tak došlo k další redukci lůžek pro nutnost poskytnutí zdravotních sestřiček a sanitářek na nové infekční jednotky. Tato situace zatím trvá.
Vzrůstá u vás počet pacientů zasažených covidem či s jeho doprovodnými příznaky jiných chorob?
U dermatologie zjednodušeně platí, že kůže je zrcadlo toho, co se děje uvnitř, takže často přijímáme pacienty s různými typy exantémů, které jsou takzvaně parainfekční. Mnohdy se až díky kožnímu problému zjistí, že je pacient covid+, anebo na pozitivitu přijdeme právě díky preventivní izolaci a testování u pacientů s „ běžným kožním onemocněním“ jako je bércový vřed, atopický ekzém, lupenka. Parainfekční výsevy u covid+ jsou nejčastěji projevy kopřivky. Dále jsme zaznamenali projevy petechií, makulopapulozní erupce, ale ojediněle i případy lividního zabarvení na prstech nohou připomínající omrzliny. Pacienti s masivní a torpidní kopřivkou, kteří u nás byli hospitalizováni, měli pouze kožní projev jako jediný příznak covidové infekce.
S kterými chorobami se nyní u vás nejčastěji setkáváte mimo covidových pacientů?
Pacienti chodí se všemi diagnózami. Je sezona, která s sebou přináší zhoršení chronických stavů jako psoriasa, atopický ekzém. Běžně v ambulanci ošetřujeme bércové vředy, verruky, provádíme preventivní vyšetření znamének a s ohledem na minimální sluneční zátěž se ještě provádí i kosmetická ošetření. Akutně ošetřujeme svrab, mikrobiální ekzémy, infekční onemocnění typu růže, pásový opar či autoimunitní onemocnění. V porovnání s minulými lety vnímáme nárůst pacientů s kapavkou, chlamydiovou infekcí, ale i syfilitiků, a to jak primárně zachycených, tak pacienty s recidivou respektive s reinfekcí onemocnění. V loňském roce jsme zachytili jednoho pacienta s HIV infekcí. S politováním musím připustit, že není výjimkou prodleva u onkologických nálezů na kůži. Jsou to pacienti, kteří přijdou se slovy „nechtěl jsem obtěžovat, když je ten covid, máte závažnější případy, myslel jsem, že to nic není …“
Složení diagnóz u hospitalizovaných pacientů je různorodé. Musím potvrdit, že pacienti s pohlavně přenosným onemocněním v posledních měsících vedou, ale máme řadu případů s celotělovými exantemy, generalizací lupenky či akutním zhoršením atopického ekzému nebo puchýřnatých onemocnění. Izolujeme pacienty s erysipelem i pásovým oparem. V řadě případů se však pacienti obávají v nemocnici zůstat z obav, že se nakazí covidem, byť dbáme na případnou izolaci a vyžadujeme negativní PCR test. V současné době pacienti přesto častěji podepisují negativní revers.
Jsou kvůli koronaviru podle vás kladenští pacienti čistotnější?
Z mého pohledu se stále setkáváme se dvěma tábory. První je opravdu vzorný, dodržuje a respektuje všechna opatření, a to ať dezinfekci či nošení roušek popřípadě respirátorů. Druhý tábor si stále myslí, že je vše uměle vytvořeno, medializováno, a že se vlastně nic neděje. Mnohdy se na nás zlobí, když připomeneme ochranu úst a nosu, dezinfekci rukou. Dalším problémem jsou doprovody k vyšetření. I když jsou všude vylepeny informační cedule, nezřídka se stává, že s jedním pacientem přijde celá rodina a vyšetření jednoho bere jako událost a možnost vyjít si, když se jinam nemůže. Neuvědomují si nebezpečí jak pro ně, ostatní pacienty čekající v čekárně, tak i pro personál.
Jan Murárik
Na kožním oddělení se pacienti rozhodně nemusejí bát, že by neleželi v dokonale infekčně čistých pokojích
Personál oddělení sleduje pečlivě výsledky testů na covid jak u zdravotníků, tak u přijímaných pacientů
Počasí Kladno
