Fortuník a Klár, pruďas s kliďasem na kladenské lavičce

Poprvé se nad společným volejbalovým snem sešli na jaře před třemi roky. Trenéři Milan Fortuník (53) a Petr Klár (42) táhnou volejbalové Kladno za jeho naplněním – za mistrovským titulem.

Jak vznikla jedna z nejúspěšnějších trenérských dvojic českého volejbalu?
Klár: Vzniklo to před třemi roky. Tehdy jsem se touto dobou vrátil z angažmá v Belgii, šel jsem v Praze na pivo s Ondrou Fortuníkem, Milanovým synem, a ten mi řekl, že táta skládá tým pro extraligu, která se do Kladna díky němu vrátila.
Fortuník: S Petrem jsme o sobě věděli, ale bez mladého Forbese bychom se asi nesešli. Ondra mně popsal, jak Petr v Belgii s volejbalem pracoval a mě to zaujalo. Hned na první schůzce nám bylo jasné, že to společně v Kladně zkusíme. Funguje skvěle to, jak se kolikrát i přes rozdílné názory dopídíme ke shodnému řešení.
Klár: Milan vyvažuje mou povahu. On je kliďas, já jsem impulsivní, někdy pruďas. On umí fantasticky organizovat nejen chod klubu, ale taky nezbytnou zábavu. Od začátku jsem si byl jistý, že nám to bude fungovat.

Co máte v klubu na starosti?
Fortuník: Na Petrovi je hlavní část taktické přípravy a dohlíží na každý trénink. Navíc zpracovává většinu nabídek hráčských agentů. Nad jeho doporučením se scházíme ještě s manažerem klubu Jindřichem Neumannem. Petr je stoprocentní profík.
Klár: Při shánění hráčů mám díky Milanovi usnadněnou roli, protože Kladno má dobré jméno i co se týká platební morálky. Hráčům tady chodí peníze včas, což je pro ně důležité. V našem klubu panuje rodinná atmosféra. Se sestavováním týmu nemáme problém. Limitují nás jen peníze.

Měli jste před těmi třemi roky také shodnou představu o čase, kdy chcete dosáhnout s týmem nějakého výrazného úspěchu?
Fortuník: Nějakým termínem daný úspěch jsme si nestanovili, spíše jsme o něm snili. Reálně jsme nemohli do světa vykřikovat, že do tří let si Kladno zahraje dvakrát ve finále play off a jednou vybojujeme Český pohár (usmívá se). Takové podmínky jsme před mužstvo nestavěli. Zpětně to chápu jako bonus za naši práci.
Klár: Mně se líbil kladenský projekt. Začínalo se od píky a Milan měl sen jednou vrátit do Kladna titul. Líbilo se mi být u nového projektu, konkurujícímu ekonomicky mnohem silnějším klubům v Čechách, od samého začátku.

Kam podle vás kladenský klub od svého vzniku došel?
Fortuník: Už má ve volejbale své jméno a v Kladně o něm ví stále více lidí. A díky Petrovi se daří oslovit mládež. Za ocenění toho, jak to děláme, beru i to, jak o nás mimo Čechy mluví většina zahraničních hráčů, kteří v Kladně hráli. Máme prý dobré jméno, i co se týká podmínek pro hráče a péče o ně. Pro mě je velká odměna, když mi při loučení Marcel Gromadowski i David Konečný řekli, že nás kdykoli komukoli doporučí. Řekli nám upřímně, co děláme dobře i co bychom měli změnit, zlepšit v chodu klubu i vůči hráčům, abychom byli ještě lepší. My zase respektujeme, že chtějí zkusit hrát někde v zahraničí za lepších ekonomických podmínek, než jaké můžeme nabídnout my.
Klár: Naše výsledky předčily prvotní očekávání. Bohužel, menší rozpočet v porovnání s Libercem nebo Českými Budějovicemi nás silně limituje. Mít podobnou ekonomiku jako v těchto klubech, pak jsme úplně někde jinde… Škoda, že se nám nepodařilo z těch dvou finále vytřískat jeden titul.

Hraje už nyní, kdy vám v týmu zbyli tři zkušení hráči, roli dobrá pověst klubu a vám se hlásí volejbalová kvalita?
Fortuník: Kvalitu vyhlídnutou máme, ale nahlas nic slibovat v tuhle chvíli nemohu. Nechceme ustoupit od rychlého atraktivního volejbalu.
Klár: Věřím, že jsme dostatečně poučení z přístupu některých hráčů a už se nedáme tolik zaslepit jejich údajnou věrností klubu, pro který hrají z celého srdce, a který po sezoně neopustí. Hledáme, jak nejlépe a co nejvíc eliminovat nečekané odchody do silných klubů. Já osobně už tolik nedám na sliby mezi čtyřma očima. Já bych si takovou domluvu či slib nedovolil porušit. Rádi bychom, když má někdo zaječí úmysly v play off, aby nám to narovinu řekl. A také, když nám někdo dá ruku na to, že bude v Kladně hrát a nikde jinde, tak aby to také dodržel. Za ty tři roky jsem zažil několik osobních zklamání. Snad nejsem naivní snílek. Věřím, že takoví hráči existují ve větším počtu než ti, pro které dané slovo nic neznamená. V Kladně jsem ty čestné už potkal.
Fortuník: V tom jsme se za ty tři roky poučili. Podání ruky proměníme v klauzuli ve smlouvě.

Jan Murárik

Foto: Jan Šriter a Roman Mareš

klarpostup