Ředitel Městské policie Kladno denně dokazuje, že práce u městské policie má dlouhodobý smysl. Uniformu strážníka oblékl poprvé před šestadvaceti roky a ve službě vydržel dodnes. Tváří týdne je Stanislav Procházka.

V současné době, pokud má někdo vášeň pro uniformu, tak přihláška ke strážníkům je zřejmě nejsnazší cesta k jejímu pravidelnému nošení. Je to tak?
Pokud se na práci u městské policie podíváme i z tohoto hlediska, pak je skutečně z těch nejrychlejších cest, jak se k nošení uniformy dostat. Například k policii nebo hasičům se tak snadno nedostanete. 

U státní policie sice dostanu vyšší náborový příspěvek, ale cesta do jejích řad je složitá. U městské policie v Kladně o finanční náborový bonus také nepřijdu, navíc jeho dosažení je takřka okamžité. Co mi k němu přidáte?
K náborovému příspěvku třicet tisíc korun nabízíme další významné bonusy. Po absolvování školení, které trvá necelé tři měsíce, jdete ke zkoušce, a když ji složíte, můžete si zažádat o služební byt. Je-li vše v pořádku, tak ho také dostanete! V dnešní době se nejen mladí lidé k bytům dostávají velmi těžko, takže dostat střechu nad hlavou a k tomu slušně placenou práci je podle mého názoru skvělá kombinace. Strážníci u nás dostávají příspěvek na dovolenou, jezdí zdarma městskou hromadnou dopravou, přispíváme jim na penzijní pojištění i na sportování. Zdůrazňuji, že se od nás můžete po třech letech služby dostat ke státní policii spíše než přes okamžitý nábor. Lidé, kteří neuspěli u testů státní policie, se k ní přeci jen přes městskou policii dostanou. Ona si ke strážníkům pro vás sáhne. Za roky své služby jsem u městské policie nezažil tak skvělé podmínky, jaké mají noví strážníci. Ze čtyř tisíc korun z roku 1992 se plat strážníka zvedl na dvacet sedm tisíc korun. 

Vycházíte uchazečům při přijímacích testech vstříc?
Základem je zdravotní stav, který nelze nikterak obejít. Pokud lékař řekne, že nejste schopni službu vykonávat, nepřijmeme vás. Ostatní podmínky pro přijetí většina zdravých lidí zvládne. Pokud hned neuděláte třeba deset kliků a my na vás poznáme, že je za nějaký čas tréninku uděláte, pak vás přeci kvůli tomu nevyřadíme… U strážníka vyžadujeme asi z osmdesáti procent pochůzkovou činnost. 

Po kom kromě řadových strážníků ještě rádi „sáhnete“?
Enormní zájem máme o psovody. Pes je neocenitelný pomocník strážníka. V minulosti jsme měli v každé směně jednoho psovoda, nyní u nás slouží jeden na všechny směny. Psovodi jsou nedostatkovým zbožím. Přitom u nás je vybudováno pro ně i jejich psy špičkové zázemí. Vítáni jsou, ale to není specializace, mladí silní kluci mezi pětadvaceti až pětatřiceti roky. Ti své fyzické přednosti nejvíc uplatní při výjezdech.

Vzpomenete si, jak vypadal nábor, když jste se ke strážníkům hlásil vy?
Konkurence uchazečů i jejich počet byly vyšší. Velitelé si v té době mohli a také měli z čeho vybírat. Myslím tím hlavně fyzickou kvalitu uchazečů. Nábor se konal na sportovním gymnáziu, protože jinam se ty desítky lidí nevešly! V současnosti nezatracujeme takřka nikoho. Před čtvrt stoletím jsme jezdili ve dvou ojetějších stodvacítkách škodovkách. Teď v některých případech máme techniku i vybavení o něco lepší než státní policie, většinou pak naprosto srovnatelnou. Žádné náborové příspěvky nebo bonusy, natož služební byty, na začátku devadesátých let neexistovaly. Pro mne to byla výhledově perspektivní zajímavá práce a jsem rád, že jsem si ji zvolil. 

Jan  Murárik