Kladenský SK má za sebou více než 120. letou historii. Mezi žijícími pamětníky je nezbytné připomenout Antonína Erlebacha, který za několik dnů slaví 88. narozeniny. Za Kladno hrál první ligu na začátku šedesátých let minulého století. Poté se proslavil jako trenér kladenských týmů Kablo a Lokády.
Chodíte na Kladně na fotbal?
Už pár let ne. Přestal mě bavit, ale prý se to zlepšilo hlavně na SK, tak bych zašel, jestli mě pozvou. Jinak se pravidelně scházíme na pivu s kamarády z Kablovky.
Jak nyní vzpomínáte na zápasy za kladenský SK v první lize před zhruba šedesáti roky?
To se nedá zapomenout. Kvůli problémům s kolenem jsem sehrál jen pět utkání, ale měl jsem i tak tu čest tvořit údernou řadu – Šolc, Richtrmoc, Kadraba, Erlebach. Poté jsem hrál asi sedm let divizi za béčko SK.
Pak jste se dal na trenérskou dráhu. Vedl jste například Králův Dvůr ve třetí lize, ale Kladno na vás nejvíc vzpomíná, když jste vedl Kablovku a Lokádu...
Nejraději vzpomínám na éru v Kablovce. Tu jsem převzal v A třídě a hned jsme dvakrát postoupili až do divize. Porazili jsme třeba Rudou Hvězdu Cheb a taky kladenský SK.
Jak to, že jste byli tak dobří?
(směje se) Dobře jsme trénovali...
Pojďme do současnosti. Jak trávíte dny?
Dvakrát týdně chodím na pivo a jinak nic nedělám. Sotva lezu. Nikdy to nebylo tak špatný jako teď. Sport sleduju v televizi.
Jan Murárik
