U Zdi slávy kladenského sportu jsme potkali legendu kladenského juda Václava Nováka. V názvu svého klubu N62 má vepsán rok založení. Nyní na podzim oslaví v Hale BIOS šedesátiny.

Když procházíte kolem Zdi, co vás napadne jako první?
Že spousta lidí, hlavně ti mladí, vůbec neví, kolik má Kladno slavných sportovců. Je to dobře udělaný počin! Z přehlídky sportů je znát, co všechno dělá město pro sportující děti.

Přepadá vás nostalgie, když se díváte na staré fotografie z juda?
Ani ne, jen mě napadlo, že jsem byl zdravý a vyšší než jsme teď (směje se).

Na desce je vaše fotografie z roku 1982. Jaký byl v té době stav juda na Kladně?
Existovali jsme dvacet let a za tu dobu z oddílu vzešli reprezentanti Hrabě a Varhulík. Dělali našemu klubu čest, byť už startovali za pražské Vysoké školy. Vychovali jsme spoustu budoucích reprezentantů. Zájem o judo byl velký. Dělal jsem si legraci, že každý čtvrtý Kladeňák dělal judo. Pořádali jsme také kurzy sebeobrany.

Nedávno jsem se byl za vámi podívat v Hale Bios, kde máte základnu. Pod vaším dohledem se připravovala spousta dětí. Je v současné době na Kladně o judo mezi nejmenšími zájem nebo jich ubývá?
K horšímu se to nezměnilo. Děti vidí úspěchy Lukáše Krpálka a chtějí být naštěstí jako on. Stále si držíme přes sto kmenových dětí. Mimo tréninky juda jsme spustili cvičení rodičů s dětmi starými od tří do pěti let.

Jaké budou oslavy výročí klubu?
Takové oslavy se bez pomoci kamarádů neobejdou (usmívá se). Když mi pomůžou, tak nějaké setkání uspořádám. Zatím nemám přesný termín.

Jan Murárik