Je mu teprve padesát a už se zapsal do kulturních dějin Kladna. Jednou se možná o Jiřím Homolovi bude psát jako o významném kladenském učiteli, který psal knihy a režíroval divadlo. Kromě toho patří ve své době, díky lásce k běhání, k nejvytrvalejším pedagogům v zemi. Tento týden má v Městském divadle Kladno premiéru inscenace Lidické matky, ke které napsal scénář!

Mohl jste do finální podoby inscenace zasahovat, mluvit?
Samozřejmě, ale nebylo to třeba. Už několikrát jsem mluvil o zvláštním spříznění, které nás s Tomášem Hronem pojí. Tom se dokáže vcítit do mého textu a vytáhnout z něj myšlenky, které jsem tam ukryl, aniž bych je vložil postavám do úst. Slova jsou jen nástroj, kterým se autor snaží spojit s divákem. Síla hry často tkví v tom nevyřčeném. Tomáš to nejen dokáže odkrýt, nýbrž i scénicky zpracovat tak bravurně, že bych jen nosil dříví do lesa, kdybych mu do něčeho mluvil. Jistě, najde se pár scén, o nichž jsme debatovali, ale vždy jsme mluvili společným jazykem, nikdy jsem neměl pocit, že bych potřeboval cokoliv prosazovat.

Čím protagonistky Matek obohatily scénář herecky?
Chce se mi říct tělem i duší. Práce s tak bolestivým tématem musí být psychicky vyčerpávající, přesto do ní všechny čtyři neváhaly vložit veškerou energii. Jejich přístup je nesmírně zodpovědný, ptají se, zajímají o historické pozadí, zvažují pohnutky jednání a chování svých postav. Navíc do nich vnáší velký kus sebe sama, za což jsem jim vděčný.  

V čem je inscenace výjimečná?
Řekl bych spíš odvážná. Snaží se jít do hloubky, neklouže po povrchu, nutí přemýšlet a spoluprožívat. To je v dnešní zrychlené době tenký led, na který jsme se s Tomášem rozhodli vstoupit. A spolu s námi se na něj vydal tým profesionálů, kteří po tom ledě doslova krasobruslí. Cítím k těm lidem velkou pokoru.  

Chystáte další scénář pro velké divadlo?
Pokud bude zájem, nebudu váhat. Při práci na Matkách jsem od začátku prožíval výjimečné tvůrčí období, byl bych blázen, kdybych se nechal přemlouvat k další spolupráci. Zejména s Tomášem bych se rád setkal nad další hrou, ale to asi trochu předbíháme. Pojďme se nejdřív podívat, jak naše dosavadní snažení ocení divák.

Napsal jste detektivní román, divadelní drama, pro amatérské divadlo Kladina píšete a režírujete i komediální kousky. Přitom jste si pořídil k rekreaci bývalou márnici. Neuvažujete o hororu?
Udržuji s mrtvými dobré vztahy, takže by hrozilo, že z toho bude červená knihovna (směje se)...  

Jan Murárik