Od nové sezony je členkou staronového hereckého souboru Městského divadla Kladno. Ačkoli na jevišti není žádným nováčkem, jedná se o její první stálé angažmá. Před příchodem do kladenského divadla ji znali především diváci muzikálových produkcí v Praze.

Jana vystudovala hudebně dramatické oddělení pražské konzervatoře, je vynikající zpěvačka, její doménou ale zůstává činohra, což potvrzuje v hlavní roli nové inscenace Perfect Days... 

Do MDK jste nastoupila v podstatě letos na jaře, s počátkem zkoušení muzikálu Do naha! Jak se vám tu líbí?
Zamilovala jsem se na první pohled... Tvůrčí atmosféra a skvělí kolegové na jevišti i mimo něj je snem snad každého, kdo po jevišti chodí. Na konzervatoři jsem snila o tom, jak má divadlo vypadat a po dvaceti letech na volné noze teď konečně žiji ve své malé utopii. Jsem šťastná herečka.

Jste zkušená muzikálová herečka, které po právu patří velký aplaus, který následuje bezprostředně po sólovém čísle Vicki Nicholsové, kterou v Do naha! hrajete. Řekněte nám něco o zkoušení, hraní, o své roli…
Ondřej měl jasnou představu o tom, co po nás chce a ta se navíc přesně shodovala s mou. Během zkoušení jsem nám až záviděla a pochopila, proč se o hercích říká, že si v práci jen tak hrají... Vicki je žena, jakou já nikdy nebudu, ale troufám si říct, že svého muže miluje stejně jako já.

Kladno je vaším prvním angažmá v kariéře?
Ano. Dosud jsem neměla štěstí a potloukala se na volné noze. Chvíli nahoře, jindy v baru nebo v butiku na brigádě. Postupem času jsem si vybudovala jakousi jistotu a příliv různorodé práce, ale hledala jsem domov. Den po mých 39. narozeninách jsem dostala od Jaroslava Slánského nabídku do angažmá a tu s velkou obavou přijala. Bála jsem se zbytečně. Sny se plní.

V „romantické“ komedii Perfect Days hrajete tzv. hauptku, tedy opravdu hlavní roli, jejíž představitel/ka dvě a půl hodiny nesleze z jeviště. Jaký je to pocit?
Jako všechny pocity, ani tenhle není jednoznačný. Mísí se ve mně odpovědnost, hrdost, strach, štěstí, a tak dále. Snažím se si to náramně užít. Perfect Days ale zdaleka nejsou o mně. Kdyby kolem této inscenace nebyli všichni tak poctiví, milí, lidští a profesionální, celá může jít spát...

Máte s Barbs Marshallovou, hlavní postavou Perfect Days, něco společného? A v čem se naopak lišíte?
Zásadně se lišíme v tom, že já jsem už osmým rokem matkou... V postavě Barbs se mísí slzy mých kamarádek, kterým straší čtyřicítka v kalendáři, žijí samy, jsou tak v podstatě i spokojené a touží po všeobjímající lásce. Po miminku.

Chodíte někdy do divadla také jako divák?
Na kamarády. Jsem zřídkakdy večer doma a takové večery mi jsou vzácné. Naposledy jsem odcházela hrdá z představení Nadaný žák. Kolega Tomáš Hron mě naprosto ohromil. Už se taky moc těším na Soudné sestry.

Snad můžeme prozradit, že vaše maminka je profesionální čarodějka… Jaký máte vztah k ezoterice, kouzlům či magii?
Pro mě je čarování normální součástí života. A pro vás zřejmě taky, jen o tom nevíte. Mnoho rituálků děláme podvědomě, nebo jsme naučeni je dělat a říkáme jim jinak. Magie je všude.  

Jak byste pozvala diváky na Perfect Days nebo i na další naše inscenace? Proč by si je neměli nechat ujít?
Přijďte se s námi pokusit zažehnout kousek té magie, kdy divák věří, že tam leží dítě, ten jed byl opravdovej, ten kluk je malej a ta holka je potvora. My pro to kouzlo děláme maximum.

Kristýna Čepková

Foto: MDK