Každou sobotu se na našich stránkách setkáváte s Barborou Liškovou (22), fejetonistkou, glosátorkou a přítelkyní hokejisty Davida Růžičky, která exkluzivně pro Vaše Kladno píše svoje úvahy pod názvem Bářiny "Liškoviny".

Barbora na Metropolitní univerzitě Praha studuje média, předtím absolvovala tvůrčí psaní na Literární akademii. V Kladně maturovala na Sportovním gymnáziu.

- red -

liska

Rio de Problemo

Je to už osm dní, co začala olympiáda. Událost, na kterou se těší i ti, co běžně během roku dávají před sportovními přenosy přednost filmům (ano, patřím sem i já). Událost, která nás donutí dívat se i na sporty, které normálně nesledujeme (na takové judo ve čtvrtek koukali snad všichni, ne?). Událost, která prověří zemi jako takovou a odhalí její veškeré nedostatky. A v tom je Rio zatím přeborníkem. 

Už před třemi lety se v novinách psalo o tom, jak se Rio de Janeiro potýká s mnoha problémy během organizace olympijských her. Ať už to byla silná kriminalita v zemi, spadlá střecha nad stadionem či zátoka plná superbakterií. A jak to dopadlo? 

Začalo to hned ze začátku, když se jednotlivé výpravy ubytovávaly v olympijské vesnici. Jenže kdo by chtěl spát pod elektrickým vedením a vytírat si sám podlahu, aby si vůbec mohl položit na zem kufr? Italové rozhodně ne. Ti si s sebou do vesnice vzali i instalatéry a zedníky. A Australané se dokonce ubytovali úplně jinde. A nebylo to jen proto, že po chodbách neběhali klokani, jak údajně řekl starosta města. Nevěděl totiž, že místních chodeb by se bál i právě takový klokan. Světlo tam je totiž prý skutečná vzácnost.

Ale dejme tomu, že se nad stavem ubytování jakožto sportovec povznesete, co dál? V první řadě je důležité, abyste se vůbec včas dostali na stadión. Protože právě značení a špatná navigace je prý v Riu kapitola sama o sobě. Dorazili jste? Výborně. Pokud tedy nejste veslař a nezjistíte, že se váš závod opět kvůli větru odkládá. Ale mohlo by být ještě mnohem hůř. A to, pokud jste skokan do vody a jste zvyklí vidět na dno bazénu. S tím se budete v Riu muset nejspíš rozloučit. Nějakým záhadným způsobem se totiž z modré laguny stal přes noc žabinec. 

 Pokud byste ale byli hráči vodního póla, nejspíš byste si právě teď se zákeřným úsměvem mnuli ruce (nejste-li bolístka). Zezelenala totiž i vaše voda. A jak všichni víme, když není voda čistá, není ani průzračná. Dveře podvodním faulům se tedy právě otevírají. A to by mohla být teprve zajímavá podívaná. Protože jak všichni dobře víme, cizí neštěstí zahřeje nejvíc…