Má za sebou maturitní období, ale taky dobu strávenou na bývalém covidovém oddělení pavilonu M kladenské nemocnice. Kateřina Podpěrová, studentka Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické Kladno, vzpomíná, co jí práce s neobvyklými pacienty dala.

Kdy jste na oddělení nastoupila?
Nastoupila jsem v polovině ledna a pracovala v průměru čtyřiadvacet hodin týdne. Získala jsem nové zkušenosti, které mě obohatí v mém oboru. Zároveň jsem nechtěla být pouze doma, protože jsem aktivní člověk a jsem zvyklá mít hodně aktivit. Myslím, že i v náročném období před maturitou by měl člověk dělat to, co ho baví, aby se odreagoval. Také jsem chtěla svůj volný čas využít tam, kde je potřeba. Působení na covidovém oddělení bylo pro mě velmi přínosné.

Jak se vám pracovalo v ochranných oblecích?
Práce v ochranných pomůckách je velmi náročná. Ze začátku se mi na to těžko zvykalo. Bohužel nemohu říct, že bych si na to úplně zvykla. Komunikace s pacienty byla pro mne nejdříve něco neobvyklého. Skoro každý pacient byl na kyslíku. Také je těžší komunikace s pacientem, který špatně slyší, protože mi nemůže odezírat ze rtů, kvůli respirátoru. Jinak si myslím, že komunikace s pacientem na oddělení byla stejná jako na obyčejném oddělení. Ke všem jsem se chovala stejně.

Co bylo na této práci nejtěžší?
Častá úmrtí pacientů...

-red-